Prasata jsou historicky první z hospodářských zvířat, které kdy bylo vystaveno intenzivnímu chovu. Stejně jako jinde, i zde došlo vlivem šlechtění ke zvýšení jejich užitkovosti, a to především ke zvýšení hmotnosti, snížení konverze krmiva nebo počtem živě narozených či odchovaných selat.

Není proto divu, že zájem o welfare těchto zvířat, tzv. životní pohodu, poutá nejednoho z nás.

S jakými nejčastějšími „welfare otázkami“ se tedy potýkají současní chovatelé?

Ustájení

Jedním z nejdiskutovanějších welfare problémů mezi laiky je bezpochyby vhodnost ustájení hospodářských zvířat. Jako nejvhodnější ustájení se pro spoustu těchto lidí jeví to venkovní, v souladu s přírodou. Přestože tento způsob ustájení vypadá jako velmi elegantní řešení, přináší s sebou také rizika. A to především výskytu parazitárních onemocnění nebo zoonóz, které se přenášejí volně žijícími živočichy, se kterými prasata takto chovaná přijdou do styku.

Často kritizovaným způsobem ustájení, pro jeho nepřirozenost, je roštový způsob chovu. Z chovatelského hlediska se ovšem jedná o čistý způsob chovu. Exkrementy jsou zde shromažďovány mimo dosah zvířat a v porovnání se stelivovým ustájením s nimi zvířata přijdou do styku minimálně. Stejně tak je eliminováno riziko výskytu parazitů z použité podestýlky.

Technologie využívající zábrany na porodnách by mohly vydat téma na celý článek. Zábrany, sloužící proti zalehnutí selat prasnicí jsou často zavrhovány pro svoje omezení pohybu samice a potlačování mateřského chování. Protože k nejvyšší mortalitě selat způsobené zalehnutím dochází v prvních dnech života, nabízí se zde otázka. Je z etického hlediska přijatelnější upřednostnit přežitelnost selat za cenu omezení pohodlí prasnic? Nebo se jedná až o moc velké omezení z hlediska welfare? 

Vždy je potřeba mít na paměti, že podmínky ustájení, které vyhovují jedné skupině zvířat, nemusí být ideální pro všechny.

Stres

Všechna hospodářská zvířata určitým způsobem reagují na manipulaci, při níž se dostávají do přímého kontaktu s člověkem. Jako nejčastější odpovědí – reakcí na tento děj je stres (jakýsi obranný mechanismus zvířete). Jako novou, neznámou, situaci můžeme jmenovat například přepravu zvířat, přemístění nebo slučování skupin.

Změny chování

Přesměrované chování

Vlivem stresu, který vzniká jako následek stereotypu v chovu, může docházet ke vzniku přesměrovaného chování u prasat. Jednotvárný a neustále se opakující činnosti vede zvířata k vytváření nových aktivit, která tuto jednotvárnost naruší (například narušování podlahy, hrazení nebo jiné poškozování technologií).

Kanibalismus

Časté nežádoucích chování, při kterém dochází k okusování různých částí těla. Jedná se o okusování ocásků, struků prasnice selaty nebo poškozováním uší. Nejčastější příčiny vzniku tohoto chování můžeme rozdělit do dvou skupin.

Potlačení projevů přirozeného chování u prasat – kousání a přežvykování, a zároveň malá sociální aktivita zvířat. Kousání a žvýkání, které jsou pro prasata přirozené chování, jsou přesměrována k ocasům, strukům nebo jiným částem těla a dochází k vzniku nového nežádoucího chování.
Jako druhý startér bývá často změna stálé sociální skupiny nebo vytvoření skupiny nové. Zvíře se s těmito novými, pro něj dosud neznámými, podmínkami snaží vyrovnat a může docházet ke vzniku nového chování.

Agresivita

S agresivním chováním u prasat se setkáme velmi často při vytváření nových sociálních skupin. Pod tím si můžete představit například spojení dvou neznámých skupin prasat nebo přiřazení nového jedince do stávajícího stáda. V minulosti bylo dokonce prokázáno, že prasata jsou schopna identifikovat neznámé zvíře až mezi 80 dalšími svými protějšky.

Souboje a agresivita, s následným zraněním nebo smrtí nejsou poté žádným překvapením.

Okusování ocásků

Problém spojený s abnormálním chováním, na který má vliv několik spouštěčů. Prevence tohoto poškozování je kupírování ocásků u selat. To probíhá několik dní po narození selat, za pomoci kauteru. V Evropské unii je kupírováno přes 90 % prasat.

 

Autor textu: Monika Kučerová

Zdoj fotografií: AdobeStock

 

Zdroje: 

ROLLIN, E. Bernard. Farm animal welfare: Social, Bioethical, and Research Issues. Ames: lowa State University Press, 1995.

TKADLEC, Emil. Populační ekologie: struktura, růst a dynamika populací. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008.

WEBSTER, John. Životní pohoda zvířat: kulhání k Ráji: praktický přístup k nápravě problému naší vlády nad zvířaty. Praha: Práh, 2009.

SONODA, T. Lilia a kol. Tail Biting in pigs – causes and management intervention strategies to reduce the behavioural disorder. A review. [online]. Berliner und Münchener Tierärztliche Wochenschrift 126. 2013, 3/4.

TURNER, P. Simon, HORGAN, W. Graham, EDWARDS, A. Sandra. Effect of social group size on aggressive behaviour between unacquainted domestic pigs. In Applied Animal Behaviour Science [online]. B.m.: Elsevier. 2001, 74(3).