Přecitlivělá reakce organismu na určitý podnět. Tak by se daly jednoduše charakterizovat alergie. Běžně se s nejrůznějšími alergiemi (na prach, pyl nebo konkrétní potravu) setkáváme u lidí.

Věděli jste ale, že alergie mohou potrápit i vašeho domácího mazlíčka? A jak se takovéto alergie projevují, zda mohou být pro život nebezpečné a jak takovým pacientům pomoci, se dozvíte níže.

Intenzivní drbání

„Ten pes se pořád škrábe.“ Takto by se dal nazvat asi nejčastější symptom, kterým se u psů projevuje alergie. Dlouhodobě působící alergen vyvolává pocit svědivosti, zvíře se nadměrně škrábe, olizuje si postižená místa a snaží se „alergen“ vykousat. Jako přídavné symptomy se mohou objevovat místa bez srsti nebo naopak místa se zvýšeným množstvím kožního mazu.

Škrábání ovšem může mít i jiné příčiny a nemusí se vždy jednat nutně o alergie. Chovatelé by měli nejdříve zvážit vnější parazity, suchou kůži nebo například nějaké onemocnění.

Záněty kůže

Dalším z častých projevů, související s alergií psa na vnější prostředí nebo nějakou složku potravy, jsou opakovaně se vyskytující záněty. Dlouhodobým (chronickým) působením alergenu dochází u postižených zvířat ke změnám na kůži, které vlivem snížené imunity přechází k zánětlivým reakcím.

Typickým příkladem v souvislosti s alergiemi jsou záněty uší. V uších dochází ke zvýšené tvorbě ušního mazu, zvíře si uši škrábe a četně třepe hlavou, ve snaze dostat „cizí těleso“ pryč.

V závažnější formě se poté můžete setkat s obtížně léčitelnými záněty kůže po celém těle.

Otok

Asi nejzávažnější formou alergické reakce, kdy se velmi často jedná o život ohrožující stav, je akutní forma reakce na nějaký podnět (alergen) z okolí.
Může se jednat o alergii na bodnutí hmyzem, pozření potraviny aj.

Na tento cizí podnět reaguje v danou chvíli organismus zvířete přehnanou reakcí, v místě alergenu dochází ke zrudnutí a bolestivosti. V některých případech se také může objevit otok postiženého místa (zvláště poté v dýchacích cestách je to život ohrožující stav). Alergická reakce může přejít až v anafylaktický šok, kdy o záchranu zvířecího života hrají roli vteřiny.

První pomoc

Organismus může při kontaktu s určitým alergenem reagovat buď „po malých částech“ dlouhodobě nebo intenzivně „teď a tady“.

Při dlouhodobém působení alergenu (alergie na určitou složku v potravě nebo prostředí) je nejlepší pomocí zjistit příčinu problému – tedy o jaký alergen se jedná. Toho lze docílit dvěma způsoby. První, asi nejjednodušší jsou alergické testy u veterinárního lékaře. Testy se provádí z krve, na několik nejčastějších alergenů z potravy a prostředí. Nejedná se o levnou záležitost a je důležité si uvědomit, že alergie se v životě (nejen zvířat, ale také lidí) vyvíjejí po celý život. Pokud tedy testy zodpoví, že vaše zvíře není alergické na kuřecí maso, neznamená to, že tomu tak bude i o 4 roky později.

V určitých případech se nicméně jedná o velmi užitečného pomocníka při určení alergií.

Druhou možností je tzv. vylučovací metoda. V případě podezření na potravinovou alergii nasazujeme tzv. monoproteinovou dietu. Zpočátku se snažíme vyvarovat všech nejčastějších alergenů v potravě (pšenice, kuřecí aj), krmivo i pamlsky volíme s jedním druhem živočišné složky (tzv. monoprotein).

Postupně (pokud je zvíře bez alergických reakcí na tuto složku) můžeme zkusit přidat jiný druh potravy.
Při akutně probíhající alergické reakci hrajete často o minuty. V případě reakce organismu ve formě otoku dýchacích cest nebo až anafylaktickému šoku je nezbytné postupovat velmi rychle a účelně.

Prvním krokem je případné odstranění alergenu, je-li stále přítomen (vyjmutí vosího žihadla z rány). Dále zamezíme zvýšenému pohybu zvířete a zvíře pomalu chladíme.

Je vhodné mít v psí lékárničce antihistaminika. Jedná se o léky využívané jako první pomoc právě proti alergickým reakcím. S antihistaminiky pro zvířata se nesetkáváme, volíme tedy přípravky pro lidi –volně dostupný zyrtec, zodac, dithiaden apod. Spíše než prášky, doporučuji přípravky ve formě kapek nebo čípků (snadněji se aplikují při již probíhajícím otoku). Dávkování volíme zpravidla „pro dítě“, příp. dle hmotnosti.
Po podání antihistaminik by ve většině případů mělo dojít k úlevě. Pokud obtíže nadále přetrvávají nebo se vám na zvířeti stále něco nezdá (např. pokud byla alergická reakce opravdu velká), konzultuje tento problém s veterinárním lékařem.
 

Autor textu: Monika Kučerová

Fotografie: Adobe Stock