Papoušci (Psittaciformes) je řád ptáků, který se dále dělí na tři čeledi: Kakaduovití (Cacatuidae), Papouškovití (Psittacidae) a Loriovití (Loriidae). Čeleď kakaduovití se dělí na dvě podčeledi: kakaduové a korely. Kakaduové se pak dále dělí do několika rodů, které můžeme zjednodušeně zařadit do skupin podle barvy peří. 

V minulém díle jsme se podívali na papoušky rodu Cacatua, kteří jsou v angličtině označováni jako „cockatoos“. Tentokrát ještě u bílých kakaduů rodu Cacatua zůstaneme, ale přejdeme na „corellas“. Nesmíme se však nechat zmást angličtinou, stále se jedná o latinské označení „cacatua“.
A kteří papoušci sem patří?

Kakadu tenkozobý (Cacatua tenuirostris, Long-billed Corella)

Jedná se o středně velkého papouška, se kterým se můžeme setkat v jihovýchodní Austrálii. Papoušek měří asi 37 cm a obvykle váží 600-650 gramů (ale jejich váha může dosáhnout až 900 gramů). Papoušek má převážně bílé peří, jen na některých částech těla, pod křídly a pod ocasem najdeme  oranžovo-červená pírka. 

Kakadu tenkozobý (Cacatua tenuirostris, Long-billed Corella) • Foto: Wikimedia Commons © Ron Knight

Kakadu tenkozobý má oproti svým příbuzným mnohem menší chocholku. Typickým znakem je prodloužená a nezvykle úzká vrchní částí zobáku, která slouží k vyhrabávání potravy. To je také důvod, proč má tento papoušek hruď často zašpiněnou od hlíny. Oční okruží je modré.
Kakadu tenkozobý má rád otevřené prostory: travnaté oblasti, louky, pole, řídké lesy.

Kakadu hrabavý (Cacatua pastinator, Western Corella)

Kakadu hrabavý může být s předchozím druhem často zaměňován. jedná se však o papouška, který žije v jihozápadní Austrálii, je mnohem větší (měří 40 – 48 cm a váží 700 – 800 gramů) a jeho peří je zcela bílé, pokud je přilehlé k tělu, kromě oranžovo-červených peříček u očí. Jakmile však zafouká vítr nebo papoušek zmokne, objeví se jemně lososový nádech, který zmizí, jakmile peří opět přilehne k tělu nebo papoušek uschne. 

Kakadu hrabavý (Cacatua pastinator, Western Corella) • Foto: Wikimedia Commons © Steve Wilson

Zobák kakadu hrabavého je (stejně jako u kakadu tenkozobého) také delší, než je u kakaduů běžné, není však tak tenký jako u kakadu tenkozobého. I tento papoušek totiž používá svůj zobák k vyhrabávání potravy. Oční okruží je šedomodré a protáhlé dolů, připomínající slzu.

Podle oblasti výskytu se rzolišují dva poddruhy:
Butler’s Corella (C.p. derbyi) – v severní části obývané oblasti
Muir’s Corella (C.p.pastinator) – v okolí jezera Muir

Kakadu naholící (Cacatua sanguinea, Little Corella)

Kakadu naholící je středně velký papoušek, podobný oběma předchozím druhům s tím, že jeho zobák je menší a kratší. Kakadu naholící navíc nemá načervenalé peří na hrudi. Stejně jako kakada tenkozobý, ani kakadu naholící nemá výraznou chocholku. 

Kakadu naholící (Cacatua sanguinea, Little Corella) • Foto: Wikimedia Commons © Toby Hudson

Kakadu naholící měří 36 – 39 cm a váží od 350 do 630 gramů (dle poddruhu).

S tímto papouškem se může ve volné přírodě setkat ve velké části Austrálie, a to především v suchých a polosuchých oblastech. 

Podle oblasti výskytu rozlišujeme následují poddruhy:
    New Guinea Corella (C.s.transfreta) – jižní část Nové Guineje
    Northern Corella (C.s.sanguinea) – na severozápadě Západní Austrálie
    Pilbara Corella (C.s.westralensis) – v centrální oblasti Západní Austrálie
    Inland Corella (C.s.gymnopsis) – v centrální a východní části Austrálie
    Cape York Corella (C.s.normantoni) – v severní části Queenslandu

Kakadu Goffinův (Cacatua goffini, Tanimbar Corella)

Kakadu Goffinův je nejmenší druh kakadu, který váží jen cca 350 gramů a měří cca 32 cm. Má bílé peří s načervenalým zbarvením na hlavě a mírně nažloutlým peřím v oblasti uší. Zobák je světle šedý, spodní strana křídel a ocasu nažloutlá. Chocholka je krátká, většinou bílá, jen při zvednutí se mohou objevit narůžovělá peříčka. Často je zaměňován za kakadu naholícího. 

Kakadu Goffinův (Cacatua goffini, Tanimbar Corella) • Foto: Wikimedia Commons © Charles Lam

Jedná se o původně endemický druh Indonésie, který byl zavlečen také do jiných oblastí. O jeho životě v přírodě se toho ví málo. Žije v hejnech čítajících i 300 kusů. Setkat bychom se s ním mohli ve vlhkých nížinných lesích a na místech s bujnou vegetací.

Kakadu šalamounský (Cacatua ducorpsii, Solomon Corella/Ducorps cockatoo)

Kakadu šalamounský je endemitním druhem  na několika ostrovech severně od Austrálie. Je o trochu větší než kakadu Goffinův, za kterého bývá často zaměňován, a menší než kakadu bílý, který je kakadu šalamounskému nejvíce podobný z hlediska zbarvení. Kakadu šalamounský měří asi 30 cm a váží 300 – 450 gramů.

Kakadu šalamounský (Cacatua ducorpsii, Solomon Corella/Ducorps cockatoo) • Foto: Wikimedia Commons © Staff Sgt. Tristan Moore

Jeho peří je bílé, spodní strana křídel a ocasu má nažloutlý nádech a peříčka na hlavě a hrudi mají narůžovělý nádech v růstové části u těla ( u některých jedinců může tato růžová barva postupovat až do konce per). Oční okruží je holé, s namodralým nádechem. 
 

Autor textu : Mgr. Markéta Palátová

Fotografie: https://commons.wikimedia.org

Zdroje: The Cockatoos, A Complete Guide to the 21 species, Mulawka E.J., 2014 Cockatoos, Cameron M., 2007