Březost u králice trvá přibližně 31 dní a její včasné rozpoznání je důležité pro správné naplánování péče i přípravy na porod. Samice během tohoto období vykazuje jak změny v chování, tak i fyzické projevy, podle kterých lze březost odhadnout.

Jedním z prvních znaků bývá změna povahy. Některé králice se stávají podrážděnějšími a více si hlídají své teritorium. Můžou vrčet, hrabat nebo dokonce chovatele kousnout. Pokud je samice znovu připuštěna k samci, často už o páření nejeví zájem a snaží se mu vyhnout. Přibližně týden před porodem pak většina králic začíná intenzivně připravovat hnízdo. Přenášejí podestýlku, hrabou do rohu kotce a vytrhávají si srst z břicha a boků, aby vytvořily měkkou výstelku pro mláďata. I z toho důvodu by měl chovatel, v případě že požívá porodní budky pro samice, aplikovat jakoukoliv formu porodního hnízda týden před porodem do kotce samice. Je to důležité z hlediska přípravy a navyknutí na nový předmět. Ačkoliv ze své praxe mohu konstatovat, že zkušené matky hnízdo využijí i ve chvíli, kdy je jim podloženo den před porodem. 

Souběžně se u králic objevují i fyzické změny. Březí samice postupně přibírá na váze, i když to nemusí být na první pohled zřetelné. Asi dva týdny po páření začíná být patrné zvětšování břicha, což je výraznější u hubenějších jedinců. Spolehlivějším způsobem určení březosti je palpace, tedy jemné pohmatové vyšetření břicha. To se provádí mezi 10. a 14. dnem po páření, kdy jsou embrya velikosti hroznového vína. Chovatel při správném postupu cítí pod prsty pružné kuličky oddělené od okolních tkání. Vyšetření je nutné provádět velmi opatrně, bez silného tlaku, aby nedošlo k poškození plodů.

Samotné vyšetření se provádí v klidném prostředí, aby byla samice co nejvíce uvolněná. Králici je možné posadit na měkkou podložku na stole, případně ji nechat stát na všech čtyřech a lehce ji přidržovat za kůži na šíji. Některé samice, které jsou zvyklé na manipulaci, lze položit i na záda a jemně přidržet. Důležité je vždy zacházet opatrně, aby se zvíře necítilo ohrožené. Doporučuji ale palpaci provádět tak, že je samice postavená na podložce.

Pro samotnou palpaci je vhodné jednou rukou samici stabilizovat – například položením ruky na záda nebo mírným nadzvednutím za pánevní oblast, což uvolní břišní stěnu. Druhou rukou se pak jemně prohmatává oblast mezi pánevními kostmi a posledními žebry. Pokud je břicho napjaté, protože má samice strach a stáhne svaly, je dobré ji několikrát pohladit po břiše, čímž se uvolní. Pohmat je třeba provádět prsty v mírném ohnutí, aby byl tlak co nejjemnější.

Plody se obvykle nacházejí podél střední linie břicha. Při vyšetření je nutné dbát na šetrnost a vyvarovat se silného tlaku, který by mohl mláďata poškodit nebo samici způsobit bolest. Pokud si chovatel není jistý, zda skutečně nahmatá plody, a ne jiné struktury v břišní dutině (například střevní obsah), je lepší vyšetření zopakovat po jednom až dvou dnech než riskovat zbytečné komplikace.

V průběhu březosti se mění i příjem potravy. V první polovině samice obvykle více žerou, aby pokryly rostoucí energetické nároky. Naopak v závěru březosti může být jejich chuť k přijímání krmiva nižší, protože zvětšená děloha tlačí na žaludek.

Kocení nastává zpravidla 31. den po páření, nejčastěji v noci nebo nad ránem, kdy je kolem klid. Samice by měla mít k dispozici hnízdní box se suchou podestýlkou – seno, slámu či hobliny – do kterého si připraví hnízdo a vystele jej srstí. Pokud box chybí, králice se pokusí hnízdo postavit v rohu kotce.

To však nebývá hygienicky ideální a často dochází k přílišnému zapaření hnízda, což může vést k problémům mláďat s očima. Dalším faktem je, že porod do porodního boxu je pro králice zcela přirozený, a to z důvodu přirozeného odkazu na divokého králíka, který rodí do menší nory vyhrabané v zemi. 

Samotný porod je krátký, většinou trvá jen deset až třicet minut. Počet mláďat závisí na plemeni a věku samice, obvykle se rodí čtyři až dvanáct králíčat. Králice každé mládě zbaví obalů, překousne pupeční šňůru a placentu sežere. Tím doplní živiny a zároveň odstraní vše, co by mohlo lákat predátory.

Mláďata nakonec uloží do hnízda a zakryje je srstí a podestýlkou, aby byla chráněna před chladem.
Po porodu by měl chovatel hnízdo zkontrolovat. Nemusí se obávat, že by samice mláďata kvůli lidskému pachu opustila. V klidu je vhodné odstranit mrtvá mláďata či zbytky obalů a ujistit se, že jsou všechna králíčata v hnízdě a dobře přikrytá. Kojení u králíků probíhá pouze jednou denně, obvykle v noci, ale díky vysoké výživové hodnotě mléka to mláďatům zcela stačí.

Samice potřebuje klid, protože stres může ovlivnit průběh porodu i následnou péči. Velký důraz je nutné klást také na hygienu, aby se předešlo infekcím. Někdy mohou nastat komplikace. Pokud porod trvá příliš dlouho a samice se stále chová neklidně, může jít o zadržené plody a je nutná okamžitá veterinární pomoc. Mladé nebo vystresované samice někdy mláďata odmítají. Správná příprava chovatele a vhodné podmínky jsou proto zásadní.

Králice zvládne většinu úkonů sama, ale chovatel by měl být připraven zasáhnout, pokud se objeví potíže. Včasné rozpoznání březosti, pečlivě připravený hnízdní box a klidné, čisté prostředí jsou nejlepší zárukou, že porod i odchov proběhnou bez problémů.
 

Autor textu: Ing. Ondřej Krunt, Ph.D.

Autor fotografií: Ing. Ondřej Krunt, Ph.D.