Bojovník se svalnatým tělem, odhodlaným výrazem a neobvyklým tvarem hlavy. Psí gladiátor s něžným srdcem. Věta dokonale vystihující kontrast, který toto plemeno představuje. 

A přestože v mnohých vzbuzuje bulteriér možná zprvu obavy, děje se tak jen do chvíle, než sami poznají, o jak milujícího a citlivého psího společníka se jedná.   

Historie vzniku plemene

Plemeno bulteriér vzniklo křížením anglického buldoka, bílého anglického teriéra a dalmatina. 
Velký podíl na jeho vzniku měl v 19. století James Hinks, podnikatel pocházející z Birminghamu v Anglii. Tento chovatel se postupným šlechtěním a selekcí na požadované vlastnosti významným podílem zasloužil o podobu bulteriéra tak, jak jej známe dnes. 

Přestože byli v minulosti bulteriéři využíváni například k zápasům nebo lovu potkanů a myší, šlechtitelským cílem současného bulteriéra bylo plemeno vynikající odvážným a vytrvalým charakterem a současně věrné a přátelské povahy ke své rodině. 

Poprvé bylo plemeno bulteriér představeno na výstavě v Birminghamu roku 1862. 

Dle FCI skupin je bulteriér dnes zařazen do FCI skupiny III. – teriéři, sekce 3 – teriéři typu bulteriéra. 

Vzhled

Bulteriér patří mezi plemeno charakteristické svým vzhledem. Proto jej lze jen velmi obtížně zaměnit za jiné psí plemeno. Výjimkou může být záměna za miniaturního bulteriéra, od něhož se exteriérově liší pouze výškou v kohoutku. 

Nejtypičtější je pro ně hlava vejčitého typu a tzv. klabonos. Na hlavě si dále zajisté všimnete tmavých očí trojúhelníkovitého tvaru a vzpřímených uší. 

Obecně se jedná o zvířata silné konstituce, s množstvím svalů, inteligentního a bystrého výrazu. Na první pohled by měla být patrná vyváženost jednotlivých tělesných proporcí a samčí nebo samičí pohlavní výraz. Srst je krátká a rovná, v několika barevných variacích, které povoluje standard plemene. Nežádoucí je modré a játrové zbarvení. 

Bulteriér nemá stanovený žádný velikostní ani váhový limit (na rozdíl od plemene miniaturní bulteriér, u kterého by výška v kohoutku neměla přesáhnout 35,5 cm). Setkat se tak můžete s menšími i většími zástupci plemene. 

Podrobný popis, jak by měl ideální zástupce plemene bulteriér vypadat, můžete nalézt v tzv. FCI standardu nebo na stránkách klubu zastřešující toto plemeno – Klubu anglického bull terriera. 

Povaha

Pokud hovoříme o specifickém vzhledu bulteriéra, u jeho povahových vlastností tomu není jinak. 
Odvážnost a sebevědomí jsou jedny z vlastností, kterými tato zvířata disponují. Stejně jako většina teriérů, je i bulteriér poměrně tvrdohlavé plemeno.

Na jedné straně tvrdohlavost a nezávislost se samostatně rozhodovat, na straně druhé ovšem citlivost na majitele a vnímavost. Jejich hravost a energickou povahu je třeba náležitě naplňovat. 

I pro to všechno bývají bulteriéři nazývání též jako „klauni“. 

Bulteriér miluje společnost lidí, se kterými žije. Je to věrný a oddaný pes, který ovšem nemá problém kdykoli vyměnit svého majitele za kus dobrého salámu. 

Zdraví

Stejně jako u jiných plemen, i u bulteriérů se sekáme s několika specifickými chorobami, k nimž má toto plemeno predispozice. Naštěstí dnes již existují zdravotní vyšetření, díky nimž dopředu celkem spolehlivě zjistíme, zda má daný jedinec ke konkrétnímu onemocnění genetické predispozice nebo je onemocněním již postižen. Díky tomuto zdravotnímu testování následně vyřazujeme „postižená“ zvířata z chovu (nebo ještě lépe nezařazujeme je ani do chovu) a dochází tak ke zlepšení zdravotního stavu napříč celým plemenem. 

Pro uchovnění a následný chov tohoto plemene je nutné absolvovat několik povinných zdravotních vyšetření vašeho zvířete. Jedná se o vyšetření sluchu BAER, vyšetření srdce Doppler a vyšetření ledvin (sonograficky nebo genetický test na PKD). 

Z nepovinných vyšetření, kterými jedinec nemusí projít, nicméně je to doporučeno, se jedná o vyšetření patelly, genetický test na LAD (letální akrodermatitidu), vyšetření moči UPC nebo krve SDMA (s požadovanými výsledky). 

 

Autor textu: Monika Kučerová

Fotografie: Adobe Stock

ZDROJE: https://www.cmku.cz/cz/seznam-plemen-159/11