Anolisové jsou denní druh ještěrů, rádi se vyhřívají na slunci. Tento druh anolise patří ke skupině kmenovo-zemních ekomorphů, to znamená, že jeho stavba těla dovoluje rychlý pohyb po zemi, například k ulovení kořisti a stejně tak rychlý návrat na kmen stromu v případě nebezpečí. Přizpůsobili se i životu s lidmi, proto je můžeme nalézt i v městských parcích. Samci se projevují „nafukováním vaku“ pod krkem, který má červenou barvu se žlutým okrajem. Tímto „nafukováním“ lákají samičku nebo zastrašují protivníka. Dorozumívají se kýváním hlavou. Velmi zajímavá je jejich vytrvalost při lovu hmyzu. Za cvrčkem se dokáží honit i několik minut.

Rozšíření

Kuba, Florida, Střední Amerika, Jamajka  

Vzhled

Tento pozemní anolis má šedou barvu s proměnnou kresbou po těle. Dokáže částečně měnit barvu. Má pohyblivá oční víčka a kruhovou zornici. Na spodní straně prstů jsou příchytné lamely, samotné prsty jsou pak zakončené drápy. Ocas je delší než tělo. Jedinci dorůstají velikosti 18 - 20 cm. 

Anolis saegrei - svlek

Rozdíl pohlaví

Samec má krční lalok a je celkově mohutnější, samice má na zádech žlutý nebo bílý pruh.

Samec anolise šedého

Samec anolise s nafouklým hrdélkem

Rozmnožování

Po páření samička snáší jedno nebo dvě vajíčka, vždy ve čtrnáctidenních intervalech. Tato vajíčka zahrabává do vlhkého substrátu s výškou alespoň  10-15cm. Vajíčka přemisťujeme do inkubátoru, kde se líhnou při teplotě 26 – 28°C po 36 – 45 dnech. Mláďata chováme v malých teráriích nebo plastových krabičkách nejlépe po jednom. Krmíme velmi drobným hmyzem. Vhodné jsou drobné nelétavé octomilky a mikrocvrčci. Potravu doplňujeme dostatkem vitamínů a minerálů. Mláďata rostou rychle, a tak potřebují zejména dostatek vápníku pro růst kostí. Chov v oddělených nádržích umožňuje snadnou kontrolu, přehled o krmení a zdravotním stavu. 

Chov

Chovám skupinu 1,1 ve vyšším teráriu 26 – 30 – 45 cm (délka - šířka - výška). Dno jsem pokryl vrstvou říčního písku smíchaného s rašelinou. Prostor vyplnily zakroucené větve, několik kamenů, a květina „scindapsus“. Zadní a boční stěny jsou modelovány betonovou stěrkou a kusy kůry. V teráriu je umístěna 15W žárovka pod níž končí jedna větev, na níž se anolisové vyhřívají. Žárovka je zakryta hliněným květináčem. Krmím obden, potravu saturuji vitamino-minerálním přípravkem. 

Mládě anolise

Zajímavost

Když jsem si ještěry kupoval, dlouho jsem je pozoroval a poté si vytipoval páreček. Samice měla krásný pruh na zádech, a tak bylo rozhodnuto. Anolise jsem si ve zverimexu osobně chytil a odnesl si je domů. Doma se mi ihned předváděli, samec nafukoval svou hrdelní ozdobu a komunikovali pokyvováním hlavou. Zhruba za měsíc jsem pozoroval první páření. Trvalo několik minut. Pářili se ještě několik dní poté. Po páření ale začal samec chřadnout a samice velmi vyrostla, začala samce utiskovat. Její bílý pruh ze zad navždy zmizel. Samce jsem raději oddělil. Po několika týdnech, kdy jsem stále hledal případnou snůšku, jsem došel k názoru, že jsem celou dobu choval dva samce v domnění, že je to pár. Druhého samce jsem vyměnil za samici a dočkal se později snůšek i mláďat. Je to zajímavý projev, snad homosexuality, u plazů. U jiných druhů jsem se s takovýmto chováním nikdy nesetkal. 

Páření dvou samců

Autor textu: Jaroslav Forejt

Autor fotografií v článku: Jaroslav Forejt

Úvodní fotografie : AdobeStock

www.reptilclub.cz