Etické otázky v chovech hospodářských zvířat patří mezi aktuální téma napříč celou společností. Lidstvo se stále podrobněji zabývá otázkami člověka a jeho vztahu ke zvířatům, způsoby produkce potravin nebo dopadem chovu a produkce na životní prostředí a společnost jako samu takovou. 

Etické otázky spojené s chovem a produkcí hospodářských zvířat se zabývají nejen zvířaty samotnými, ale také spotřebiteli, jejich producenty nebo celou společností a dopadem na ni. Způsob chovu zvířat a zacházení s nimi ovlivňuje jejich fyzickou a psychickou pohodu, mnohdy kvalitu produkce, ale také názor veřejnost na zemědělství jako obecné. 

Snaha o neustále zvyšující produkci a snižování nákladů nám ovšem přináší otázku, zda je ještě eticky přijatelné obětovat pohodu zvířat ve prospěch maximalizace produkce. Etické otázky se zaměřují především na podmínky chovu zvířat, zacházení se zvířaty nebo řeší důsledky současné produkce. 
Mezi nejdiskutovanější témata oblasti etiky chovu hospodářských zvířat patří například: 

Životní podmínky zvířat

Kvalita života hospodářských zvířat patří mezi jednu z hlavních etických otázek jejich chovu. Velikosti ubikací, možnosti projevů přirozeného chování nebo dostatek pohybu se vždy odvíjí na použité technologii a způsobu ustájení daného hospodářství. 

Minimální standardy pro chov hospodářských zvířat sice udávají zákonné požadavky, které je třeba splňovat, jejich obohacení z vlastní iniciativy podniku je však zajisté z hlediska welfare zvířat vítáno. 

Rovněž je třeba si uvědomit, že to, co je dobré pro zvíře, nemusí být úplně vhodné pro potravinu – produkt a nás, jakožto spotřebitele. Typickým příkladem je vejce drůbeže a klecový versus halový chov. 

Utrpení a bolest

Způsob zacházení se zvířaty během jejich života, během přepravy nebo porážky by měl respektovat jejich welfare. Tedy minimalizovat, stres, bolest a utrpení zvířat. Utrpení se přitom nemusí týkat jen způsobu, jakým je se zvířaty zacházeno. Důležitý je také vhodný způsob chovu nebo možnost projevovat své přirozené chování (hrabání, hřadování, sociální kontakt). 

Etickou otázkou společnosti jsou poté běžné úkoly prováděné u mladých zvířat, jako je kastrace kanečků či zkracování ocasů aj. 

V případě individuálních pochybností, zda je daný zákrok ještě eticky přijatelný či už ne, je vhodné se zamyslet také nad následky neprovedení zákroku.

Například nezkrátíme-li mladému seleti ocásek a při/po odstavu jej ostatní prasata ukousnou (jedná se o poměrně častou záležitost), nebude zvíře později trpět více (akutní bolest, antibiotika, zánět a případné další problémy s tím spojené), než kdybychom mu ocásek v mládí zkrátili? 

Práva zvířat vs. práva člověka

Hospodářská zvířata po staletí byla a stále jsou chována především jako zdroj surovin, potravy nebo k pracovním účelům. Zatímco člověk má v současné době poměrně rozsáhlé právní zastání, u zvířat se s přiznáním nějakých vyšších nebo komplexnějších práv setkáme pouze zcela výjimečně. 

Etické debaty soustředící se na toto téma stále více zdůrazňují, že i zvířata jsou živočichové mající nějaké potřeby, cítící bolest a utrpení a je proto třeba brát rovněž jejich zájmy v úvahu.  

Odpovědnost spotřebitele

Spotřebitel hraje také nemálo důležitou roli při rozhodování, jakým směrem se bude chov hospodářských zvířat dále ubírat. Je konečný spotřebitel ochotný zaplatit za produkty vyšší cenu nebo se spokojí s levnějšími výrobky na úkor welfare a životních podmínek, ve kterých jsou daná zvířata chována? Právě vaší volbou při koupi potravin (produkty z volných chovů, bio produkty aj.) totiž rozhodujete o budoucí nabídce produktů na trhu. 
 

Autor textu: Monika Kučerová

Fotografie: Adobe Stock