Co se děje ve skupině během prvních dní a proč na tom záleží

Odstav je pro selata jedním z největších stresových momentů v jejich životě. Mění se prostředí, krmivo i sociální skupina. Selata, která byla doposud spolu se svou matkou a sourozenci, jsou najednou přesunuta do nových skupin, kde se setkávají s neznámými jedinci. Tato situace spouští proces vytváření sociální hierarchie, tedy pořadí dominance mezi jednotlivými zvířaty.

Hierarchie je přirozený mechanismus, který umožňuje stabilní fungování skupiny. Jakmile je pořadí dominance určeno, konflikty mezi zvířaty obvykle výrazně klesají. Pro chovatele je proto důležité vědět, jak rychle se hierarchie vytváří a jak ji ovlivňuje složení skupiny.

Výzkum zaměřený na chování odstavených selat ukázal, že proces vytváření sociální struktury probíhá velmi intenzivně zejména v prvních dnech po smíchání skupiny. Studie sledovala více než 420 selat ve 38 skupinách, aby zjistila, jak různé faktory – například velikost skupiny, hmotnost selat nebo jejich původ – ovlivňují průběh formování dominance. 

Co je sociální hierarchie u prasat

Prasata jsou společenská zvířata, která ve skupinách vytvářejí jasné vztahy dominance. Dominantní jedinci mají přednost například při přístupu ke krmivu nebo k odpočinkovým místům, zatímco podřízená zvířata se konfliktům spíše vyhýbají.

Hierarchie se vytváří především prostřednictvím agonistických interakcí, tedy konfliktů nebo soubojů mezi zvířaty. Ty mohou mít různou podobu – od přímého souboje až po zastrašování nebo vytlačení slabšího jedince.

Jakmile jsou vztahy dominance vyjasněny, počet konfliktů výrazně klesá. Zvířata si pamatují, kdo je silnější a kdo slabší, a většina dalších střetů se tak vyřeší pouze hrozbou nebo ústupem.

První tři dny rozhodují

Výsledky studie ukázaly, že naprostá většina konfliktů probíhá během prvních tří dnů po smíchání skupiny.
•    během prvních 24 hodin proběhlo přibližně 35 % všech soubojů,
•    během 48 hodin už to bylo 69 % konfliktů,
•    během 72 hodin až 89 % všech zaznamenaných střetů. 

To znamená, že právě první tři dny jsou klíčové pro vytvoření sociální struktury. Po tomto období už se počet konfliktů výrazně snižuje a skupina se stabilizuje.

Dřívější studie často uváděly, že hierarchie vzniká už během dvou dnů. Podrobnější pozorování však ukázala, že konflikty mohou pokračovat i třetí den, jen v menší intenzitě. Pokud by chování zvířat bylo sledováno pouze krátce, mohlo by se zdát, že je hierarchie vytvořena dříve, než tomu ve skutečnosti je.

Jak vypadá hierarchie ve skupině

V ideálním případě má sociální struktura lineární podobu. To znamená, že zvířata lze seřadit od nejsilnějšího po nejslabší:
1.    dominantní jedinec (tzv. alfa),
2.    několik středně dominantních jedinců,
3.    nejnižší jedinec v hierarchii (tzv. omega).

V praxi však není hierarchie vždy dokonale lineární. Někdy se může objevit situace, kdy například:
•    prase A porazí prase B,
•    prase B porazí prase C,
•    ale prase C porazí prase A.

Takový vztah se nazývá cirkulární dominance a vede k méně přehledné sociální struktuře.

Ve sledovaných skupinách selat byla hierarchie většinou kvazilineární, tedy téměř lineární. To znamená, že většina vztahů dominance byla jasně definovaná, i když ne úplně všechny.

Jak velká má být skupina?

Jedním z nejzajímavějších výsledků studie byl vliv velikosti skupiny.

Ve skupinách o šesti selatech byla hierarchie téměř dokonale lineární. V takto malé skupině si zvířata snadno zapamatují své soupeře a vztahy dominance se rychle vyjasní.

Naopak ve skupinách o dvanácti selatech byla hierarchie méně přehledná. Větší počet zvířat znamená více možných konfliktů a složitější sociální vztahy.

Zjednodušeně řečeno:
•    malé skupiny → jasnější hierarchie
•    větší skupiny → složitější vztahy

To ale neznamená, že větší skupiny jsou nutně problém. Pouze je třeba počítat s tím, že proces stabilizace může být složitější.

Vliv hmotnosti a původu selat

Výzkum sledoval také další faktory:
•    rozdílnou hmotnost selat ve skupině,
•    pohlaví,
•    počet vrhů, ze kterých selata pocházela.

Zajímavé je, že žádný z těchto faktorů neměl výrazný vliv na výslednou strukturu hierarchie.

Například:
•    skupiny s podobně těžkými selaty,
•    skupiny s velmi rozdílnou hmotností,
•    skupiny složené pouze ze samců nebo samic,
vykazovaly velmi podobné výsledky.

To naznačuje, že samotný proces vytváření dominance je velmi robustní a funguje bez ohledu na složení skupiny.

Jak často dochází ke konfliktům

Při analýze vztahů mezi jednotlivými zvířaty se ukázalo, že většina vztahů byla jednosměrná.

To znamená, že mezi dvěma zvířaty byl vždy jeden jasný vítěz.

Průměrné rozdělení vztahů ve skupinách bylo přibližně:
•    63 % jednosměrných vztahů – jeden jedinec vždy vítězí
•    21 % obousměrných vztahů – vítězství se střídají
•    3 % remíz
•    15 % vztahů bez přímého konfliktu. 

Zajímavé je, že u některých dvojic se žádný konflikt vůbec neodehrál. V takovém případě se pravděpodobně slabší jedinec konfliktu vyhnul a dominance byla určena nepřímo – například na základě hrozby nebo předchozí zkušenosti.

Proč některá selata vůbec nebojují

Ne všechna selata se zapojují do konfliktů. Důvodů může být několik:
•    slabší jedinec raději ustoupí,
•    dominance je určena pouze zastrašením,
•    selata si pamatují předchozí konflikty.

Zejména lehčí nebo méně sebevědomá selata mají tendenci konfliktům se vyhýbat. To může být pro skupinu výhodné, protože se tím snižuje počet zranění.

Co z toho plyne pro chovatele

Poznatky o sociální hierarchii mají velmi praktický význam.

1.Největší konflikty probíhají první tři dny
Právě v tomto období je vhodné věnovat zvířatům zvýšenou pozornost.

2.Menší skupiny se stabilizují rychleji
V malých skupinách vzniká jasnější sociální struktura.

3.Smíchání selat z různých vrhů není zásadní problém
Hierarchie vznikne téměř vždy bez ohledu na původ zvířat.

4.Část konfliktů lze zmírnit prostředím

Například:
•    dostatek prostoru,
•    více krmných míst,
•    obohacení prostředí (hračky, sláma).

Tyto faktory mohou snížit intenzitu konfliktů při vytváření dominance.

Hierarchie jako přirozená součást života prasat

Sociální hierarchie je přirozenou součástí života prasat. Konflikty, které se objevují po odstavu nebo při smíchání skupin, jsou vlastně mechanismem, jak tuto strukturu vytvořit.

Jakmile je hierarchie ustálená, většina agresivního chování mizí a skupina funguje stabilně. Pro chovatele je proto důležité porozumět tomu, kdy a proč konflikty vznikají, aby mohl vytvořit prostředí, které minimalizuje stres a zranění zvířat.

Výzkumy ukazují, že prasata mají velmi dobře vyvinuté sociální schopnosti a dokážou si poměrně rychle vytvořit stabilní vztahy dominance. Přesto však zůstává řada otázek otevřených – například jak se sociální struktura mění ve velmi velkých skupinách nebo jak ji ovlivňují různé technologie ustájení.
 

Autor textu: Ing. Ondřej Krunt, Ph.D.

Fotografie: Adobe Stock