Věděli jste, že na území Prahy se můžete setkat se třemi druhy ještěrek? Nejběžnější z nich, ještěrku obecnou (Lacerta agilis), můžete zastihnout na osluněných místech spíše v okrajových částech města. Ještěrce zelené (Lacerta viridis) vyhovují otevřená místa v kaňonu Vltavy. A doslova uprostřed naší metropole můžete za slunných jarních dní pozorovat hbitá ještěrčí těla, jak přeskakují z kamene na kámen, porůznu se mezi sebou hašteří nebo se dokonce bez ostychu páří. Podívaná je to velmi zajímavá, ale ještě zajímavější je samotná přítomnost tohoto druhu v Praze. O výskytu ještěrky zední (Podarcis muralis) tady totiž víme teprve pár let a hlavně díky pozorování v mobilní aplikaci iNaturalist, která pomáhá s určováním všeho živého.

Ještěrka zední na Vítkově v Praze

Když se k vítkovskému památníku vydáte ze západní strany mírným svahem ulicí U Památníku a u Armádního muzea zahnete doprava, vzápětí začnete táhle stoupat podél nízké kamenité zídky. Právě ta je perfektním stanovištěm pro ještěrky zední. Ve skulinách nacházejí dostatek úkrytů a jižně orientované kameny pojímají bohatou dávku slunečních paprsků, které je příjemně ohřívají.

Štěrbiny v zídkách jim slouží jako skvělé úkryty

Studenokrevná ještěrčí těla se tak mohou snadno dostat na tu správnou provozní teplotu a této možnosti s gustem využívají, kdykoli se jim naskytne příležitost. Zídka se v těchto místech táhne nějakých 300 metrů a s ještěrkami se můžete potkávat téměř po celé její délce. Je znát, že si na všudypřítomné běžce a více či méně rozpačité páry na romantických procházkách už zvykly. Nechají vás tak přiblížit i s mobilním telefonem poměrně blízko. Jakmile ale překročíte vzdálenost, kterou ještěrky považují za bezpečnou, uvidíte jen rychlé mrsknutí a ocásek mizící ve skulině. Při slunných dnech je možné ještěrky na Vítkově pozorovat i na podzim či velmi brzy na jaře.

Při dodržení opatrnosti a dostatečné vzdálenosti se můžete k ještěrkám dostat téměř na dosah ruky

Ještěrka zední je drobný, štíhlý druh ještěrky běžný v teplejších oblastech Evropy, včetně jižní Moravy. Dorůstá délky kolem 20 cm včetně ocasu a její zbarvení je velmi proměnlivé – od šedohnědého po nazelenalé, často se skvrnitým vzorem. Vyhledává slunná a kamenitá stanoviště, jako jsou zídky, skály či zříceniny, kde se přes den vyhřívá a loví drobný hmyz. Je mimořádně hbitá, dokáže šplhat i po svislých površích a při nebezpečí odhazuje ocas, který později dorůstá. Samice klade několikrát ročně několik vajec do půdy a mláďata se líhnou v létě. Díky své přizpůsobivosti patří mezi nejběžnější ještěrky Evropy. U nás však byla donedávna považovaná za vzácnou a dokonce kriticky ohroženou.

Ještěrka zední na Vítkově v Praze

Jak se tedy vzala uprostřed Prahy? S tím si právě teď vědci lámou hlavu. Ještěrka zední totiž obývá větší část jižní Evropy a u nás má severo-východní hranici výskytu. Donedávna se v České republice vyskytovala jen na Moravě. Svým vzhledem vítkovské ještěrky připomínají své příbuzné z Balkánu. Zdá se proto, že by snad mohlo jít o zavlečenou populaci. Je tedy možné, že sem nějakým způsobem doputovaly z prosluněného jihovýchodu? Kdo ví, na odpověď odborníků si budeme muset počkat. Jisté ale je, že ještěrkám zedním se zde velmi dobře daří. Během jedné procházky můžete napočítat i přes 100 kousků!

Ještěrka zední na Vítkově v Praze

První záznam tohoto druhu na území Prahy se v nálezových databázích objevil 7. března 2021. Jedna z uživatelek aplikace vyfotila na Vítkově ještěrku, kterou poté odborníci určili právě jako ještěrku zední. Od té doby pozorování z této lokality přibývá a jezdí za ní fotografové z celé Prahy. Dovedete si představit lepší příklad toho, jak běžná pozorování amatérských přírodomilců (tzv. občanská věda) pomáhá vědcům odhalovat nové populace? Je klidně možné, že podobných případů bude v budoucnu přibývat a opět se dočkáme nějakého překvapení. Nebude to třeba právě některé z vašich pozorování?
 

Autor textu a fotografií: Ing. Daniel Koleška, Ph.D.