Gekončík noční (Eublepharis macularius) patří mezi nejčastěji chované plazy a díky své relativní nenáročnosti je vhodný i pro začátečníky. Přesto byste jeho chov neměli podcenit. Ve spolupráci s Jaroslavem Forejtem, zakladatelem REPTILclubu, jsme pro vás sepsali ty nejdůležitější informace.

Ve volné přírodě obývá gekončík noční skalnaté suché stepi a pouště a polopuště Afghánistánu, Íránu, Pákistánu, Indie a Nepálu. Jde o oblasti s výraznými výkyvy teplot, kterým se gekončík skvěle přizpůsobil. Přes den, kdy se teplota může vyšplhat až na 40–45 °C, se skrývá v norách a vylézá až za soumraku. Naopak zimní teploty, které mohou klesnout až pod 10 °C, přečkává v zimním, tzv. brumaci, během kterého žije z tukových zásob uložených v ocase. 

Hlavní část gekončíkova jídelníčku tvoří hmyz. Ovšem pokud má příležitost, dokáže ulovit i malé obratlovce, např. ještěrky nebo mláďata drobných savců. Rozmnožování probíhá většinou od března do července. Samice mívá ročně několik snůšek většinou po dvou vejcích, samčí vklad je však zapotřebí pouze jednou. Samice totiž umí uchovávat sperma, díky čemuž může z jednoho páření opodnit až další 3 snůšky bez nutnosti opakovaného kontaktu se samcem.

Charakteristické znaky gekončíka nočního

Původním zbarvením gekončíka nočního je žlutá s černými skvrnami (břicho a prsty bývají bílé), na což odkazuje i anglické jméno „leopard gecko“. Díky velké oblibě mezi chovateli však dnes existují desítky barevných forem.  

Původním zbarvením gekončíka nočního je žlutá s černými skvrnami

Gekončík dorůstá obvykle 23–28 cm a váží kolem 50–60 g. Od ostatních gekonů jej odlišují pohyblivá oční víčka (společný znak celé podčeledi Eublepharinae) a také absence přísavných lamel, místo nich mu při šplhání pomáhají silné drápy. 

Charakteristickým znakem je i mohutný ocas, který dokáže v případě ohrožení odvrhnout (schopnost autotomie). Následně regenerovaný ocas postrádá kosterní obratle a je hladší a kratší. 

Vybavení a podmínky v teráriu 

Jaroslav Forejt doporučuje pro skupinu jednoho samce a dvou samic terárium o minimálních rozměrech 60 x 30 x 30 cm, ideální rozměr je 90x45x45 cm. Jako substrát můžete zvolit písek či terarijní substrát. 

Vhodné terárium pro chov gekončíka nočního je o rozměrech 90x45x45cm

„Ovšem raději používám jen říční písek. Před použitím nechám písek pouze vyschnout a odstraním z něj větší nečistoty. Vrstvu písku volím okolo 3 cm,“ píše Jaroslav na svém blogu.

Pro každého gekončíka umístěte do terária nějaký úkryt, např. z kůry, kamenů nebo kokosových skořápek. Doplnit můžete i suchomilné rostliny. Samozřejmostí je miska s vodou veliká tak, aby se v ní gekončík neutopil.

Teplotu udržuje Jaroslav pomocí bodové 25W žárovky. Na nejteplejším místě terária panuje teplota 31–33 °C, na nejchladnějším 24–26 °C. Na noc vytápění vypíná, teplota by však neměla klesnout pod 18 °C. Na regulaci doby osvitu a vytápění v délce 10–12 hodin využívá mechanické spínací hodiny. Vzhledem k tomu, že ve volné přírodě žijí gekončíci v suchých biotopech, optimální vlhkost v teráriu se pohybuje kolem 30–40 procent, proto

Jaroslav rosí jen zřídka, obvykle při svleku gekončíků.

Krmení pro gekončíka nočního 

Jídelníček gekončíka tvoří zejména hmyz. Nabídnout můžete cvrčky, šváby či larvy zlatohlávků. Samicím v reprodukčním období je dobré přilepšit novorozeným myším mládětem, pozor ale na přílišnou tučnost

Jídelníček gekončíka tvoří zejména hmyz

Stejně důležitá jako výběr hmyzu je i jeho kvalita. Krmný hmyz z obchodů bývá často špatně živený, a tím pádem chudý na živiny. Po zakoupení je proto dobré jej umístit do dobře větraného boxu, přidat napáječku a nabídnout kvalitní krmivo, např. ovoce a zeleninu, kočičí granule. Teprve po 24–48 hodinách dokrmování je hmyz vhodný k podávání. Mladé gekončíky je třeba krmit 5x týdně, dospělé každý druhý den. Gekončíci konzumují i vlastní svlečku, která představuje cenný zdroj minerálů, proto při svleku gekončíky nechte ať mohou v klidu svlečku zkonzumovat.

Gekončík noční při svleku

Aby gekončík získával všechny esenciální živiny, je nutné přidávat ke krmivu také vitamínové a minerální doplňky. Vhodným přípravkem je Zoo Med Reptivite multivitamin, smíchaný 1:1 s drceným vápencem. Ve směsi obalujeme veškerý krmný hmyz. Jednou týdně podáváme hmyz obalený ve směsi Zoo Med Reptivite multivitamin s D3 

Rozmnožování gekončíků nočních 

Gekončíci dosahují pohlavní dospělosti mezi 16–24 měsíci života. Pohlaví však od sebe rozeznáte již po 5 měsících. Samci mají výraznější preanální póry, mohutnější tělo a širší kořen ocasu než samice. Pro chov se obvykle sestavuje skupina o jednom samci (více samců pohromadě se nesnese) a 2–5 samicích.

Box pro zimování 

Aby se gekončíci na rozmnožování připravili, potřebují projít obdobím brumace. V přírodě trvá přibližně 1,5–2,5 měsíce a je spojeno s poklesem teplot i menší dostupností potravy. Jaroslav ukládá gekončíky k prvnímu zimnímu polospánku, když jsou staří 1–1,5 roku. Na konci listopadu přestává krmit a osvětlení nastavuje na 8 hodin denně. Po týdnu světlo úplně vypíná a v teráriu ponechává pokojovou teplotu. Za další 3–4 dny přenese gekončíky do boxu s teplotou 14–18 °C, které dosáhne umístěním na chladné místo, například ve sklepě. 

Páření gekončíků nočních

„Zde natáhnu topný kabel, napojený na termostat s nastavenou hodnotou 14 °C. Na topný kabel umístím plastový box, do kterého dám vyšší vrstvu písku, několik úkrytů a misku s vodou. Box zatemním, aby do něj nepronikalo světlo. Ventilační otvory nechávám volné. Po dobu zimování (4–6 týdnů) doplňuji pouze vodu a kontroluji stav zvířat,“ uvádí Jaroslav.

Na konci ledna vrací ještěry do terária, kde 4–5 dní ponechává pokojovou teplotu a následně zapíná vytápění i osvětlení. Krmení podává druhý den po rozsvícení. Po několika dnech dochází k páření a přibližně 60–120 dní po skončení brumace k první snůšce. Samice snáší zpravidla dvě vejce. V průběhu sezóny, která může trvat od jara až do léta, klade samice vejce v intervalech 15–31 dní v celkově 3-5 snůškách.

Samice kladou vejce do vlhkého terarijního substrátu, který má Jaroslav připravený v neprůhledném kelímku od másla o rozměrech 13 x 9 x 7 cm. Kelímek je zakrytý víkem, na přední straně má otvor o velikosti 4 x 4 cm a je naplněný 3 centimetry silnou vrstvou vlhkého terarijního substrátu.

 Samice mívá ročně několik snůšek většinou po dvou vejcích

Nakladená vejce je nutné opatrně přenést do inkubátoru ve stejné poloze, v jaké byla snesena. „Inkubátor jsem vyrobil ze staré vinotéky, kdy jsem dovnitř instaloval na dno i strop topnou podložku. Ty jsou napojeny na termostat ReptiZoo THC24, který zajišťujestálou teplotu.“ přibližuje chovatel podobu inkubátoru.

Inkubační krabičky jsou vyplněné substrátem Seramis, jenž dobře drží vlhkost. Při teplotě 28 °C trvá inkubace 47–61 dní, vyšší teploty líhnutí urychlují. Teplota ovlivňuje také pohlaví mláďat. Při 26–28 °C se rodí převážně samice, 29–30 °C vede k líhnutí samců i samic a při 30,5–32 °C se líhnou převážně samci. 

Líhnutí a péče o mláďata

Těsně před líhnutím se na vejcích mohou tvořit boule nebo propadliny v místě, kde mládě proráží obal vaječným zubem. Po vystrčení hlavičky i po úplném opuštění skořápky mládě několik hodin odpočívá.

Mládě proráží obal vaječným zubem

V odchovné nádrži proto nesmí chybět úkryt, ve kterém bude moci malý gekončík v klidu načerpat síly. Jaroslav mláďata přemisťuje do plastových boxů o rozměrech 60 x 20 x 20 cm. V jednom boxu je maximálně šest jedinců stejné velikosti. Box je zařízený podobně jako terárium pro dospělce na dně je písek, malá miska na vodu a dostatek úkrytů. Mláďata začínají přijímat potravu asi po 2–4 dnech, kdy vyčerpají zásoby žloutkového váčku. Vhodným krmením je malý hmyz, případně i větší druhy, např. nymfy švábů.

Po úplném opuštění skořápky mládě několik hodin odpočívá

Kromě toho, že musíte být připraveni na větší počet mláďat, než kolik zvládnete prodat dalším chovatelům, měli byste při rozhodování se, zda si gekončíka nočního pořídit, vzít v potaz i jeho dlouhověkost. V zajetí se průměrně dožívá 10–20 let, ale jsou známi i dva jedinci, kteří se dožili 37 let. A to není úplně málo. 

 

Autor textu: Dominika Jandorová

Fotografie: Jaroslav Forejt 

Zdroje: Gekko, RSPCA, Exo-terra, Reptilia, The reptile database