Krmivo slouží zvířatům primárně k uspokojení jejich základních životních potřeb. Následnou kombinací nejrůznějších druhů krmiv za využití jejich dietetických či fyzikálních vlastností lze dále prostřednictvím vhodně zvoleného krmiva docílit zvyšování určitých kvalitativních vlastností či dokonce vlastní užitkovosti zvířat. 

Dle Zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, v jeho pozdějších zněních, je pojem krmivo definováno jako „produkt rostlinného nebo živočišného původu, čerstvý nebo konzervovaný, a produkt jeho průmyslového zpracování, organická a anorganická látka, s přidáním nebo bez přidání doplňkové látky, které jsou určeny ke krmení zvířat, samostatně nebo ve směsích,“. 

Zjednodušeně řečeno se jedná o zemědělské, průmyslové nebo potravinářské produkty, které slouží k výživě zvířat. 
Na světě dnes nalezneme více než 6200 nejrůznějších druhů krmiv. Tato krmiva se od sebe liší svým chemickým složením, dietetickými vlastnosti nebo fyzikálním charakterem. Na základě toho dělíme krmiva do několika základních kategorií: 

Krmiva dělena podle původu

- Rostlinná krmiva
- Živočišná krmiva
- Minerální krmiva

Příkladem krmiv rostlinné původu je sláma, siláže, zelená píce nebo okopaniny. 

Živočišná krmiva zastupují rybí, kostí moučky, krev, syrovátka nebo mléko a mlezivo. 

Mezi minerální krmiva řadíme krmnou sůl, nejrůznější minerální směsi nebo například vápenec. 

Krmiva dělena podle množství obsažených živin

- Objemná krmiva
- Jadrná krmiva

Objemná krmiva představují ve výživě hospodářských zvířat (a to především býložravců) velmi důležitou roli. Typická je pro ně menší koncentrace živin obsažená v 1 kg sušiny, vyšší obsah vlákniny a vody. Z minerálních prvků převažují prvky alkalického charakteru – hovoříme zde o pozitivní alkalitě krmiva. 

Tato krmiva se na základě obsahu sušiny (a s tím související vlákniny a koncentrace živin) rozdělují dále na krmiva suchá (seno, krmná sláma), šťavnatá (siláže, zelená píce, okopaniny) a vodnatá (škrobárenské zdrtky, vodnice). 

Jadrná krmiva (někdy označována také jako produkční krmiva) mají v 1 kg sušiny nižší obsah vlákniny. Obsah minerálních látek je v nich z převážné části tvořen kyselinotvornými prvky, který má za výsledek negativní alkalitu těchto krmiv. 

Hlavní význam těchto krmiv spočívá v doplňování živin krmné dávky, které nebyly ve výživě uhrazeny objemnými krmivy. Jadrná krmiva jsou rovněž využívána při výrobě krmných směsí. Řadíme zde krmiva živočišného i rostlinného původu, jako jsou luštěniny, zrniny a krmné zbytky průmyslových krmiv. 

Krmiva dělena podle způsobu výroby

- Statková krmiva
- Průmyslová krmiva

Statková krmiva jsou krmiva vznikající přímo v zemědělských podnicích nebo farmách. Tato krmiva mohou vznikat na polích nebo ve stájích. Zařazujeme zde jak objemná krmiva, tak jadrná. Příkladem jsou siláže, zelená píce, šroty obilovin.  

Naopak průmyslová kriva vznikají nejčastěji jako odpad nějakého zpracovatelského průmyslu (zbytky cukrovarského, lihovarského nebo pivovarského průmyslu) nebo se jedná o výsledný produkt ve výrobně krmných směsí (premixy, krmné směsi). 

Krmiva dělena podle převládající živiny

- Krmiva bílkovinná
- Krmiva sacharidová 
- Krmiva polobílkovinná

Pro bílkovinná krmiva je typické vysoké zastoupení bílkovin (a tím i dusíkatých látek) v sušině krmiva. Výsledkem je úzký poměr živin tohoto typu krmiva a nižší koncentrace energie. Typickým příkladem jsou jeteloviny, extrahované šroty, luskoviny a rybí moučky. 

Sacharidová nebo taky glycidová krmiva jsou charakteristická širokým poměrem živin. Krmiva tvořena lehce rozpustnými sacharidy a tuky mají nízký obsah dusíkatých látek, jsou bohatá na energii a vlákninu. Patří sem krmné tuky a olejniny, melasa, okopaniny, krmná sláma. 

Polobílkovinná krmiva jsou jakýmsi mezistupněm mezi bílkovinnými a glycidovými krmivy. Neobsahují vysoké množství dusíkatých látek, ale ani vysoké množství energie. Příkladem jsou jetelotravní směsi. 

 

Autor textu: Monika Kučerová

Fotografie: Adobe Stock

ZDROJE: Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, v jeho pozdějších zněních