Sociální vztahy slepic z pohledu moderní etologie

Když se řekne slepice domácí (Gallus gallus domesticus), většina lidí si představí poměrně jednoduché hospodářské zvíře. Slepice bývají často vnímány především jako producentky vajec a jen málokdo se zamýšlí nad tím, jak složitý může být jejich sociální život. Moderní výzkum chování zvířat však ukazuje, že i druhy, které jsme dříve považovali za relativně jednoduché, mohou mít poměrně komplexní sociální struktury.

Otázka sociálních vztahů u hospodářských zvířat je dnes velmi důležitá zejména v souvislosti s problematikou welfare – tedy životní pohody zvířat.

Zatímco dříve se výzkum soustředil především na minimalizaci utrpení, současný přístup se snaží pochopit také pozitivní aspekty života zvířat, například jejich přirozené sociální chování.

U některých druhů zvířat je dobře známé, že vytvářejí dlouhodobé sociální vazby. Typickým příkladem jsou primáti, koně nebo delfíni, kde jednotlivci aktivně vyhledávají určité společníky a vytvářejí stabilní sociální skupiny. Podobné vztahy byly popsány také u některých ptáků, například u krkavcovitých nebo papoušků.

Může se však něco podobného objevovat i u slepic?

Tato otázka se může zdát na první pohled poněkud neobvyklá, ale má velký význam pro pochopení jejich chování i pro praktický chov drůbeže. Pokud by totiž slepice vytvářely silné sociální vazby, mohlo by například oddělování jedinců nebo časté změny ve skupině způsobovat výrazný stres.

Sociální struktura slepic

Slepice jsou přirozeně společenská zvířata, která žijí v hejnech. V rámci těchto skupin se vytváří známá sociální struktura nazývaná klovací pořádek (pecking order).

Tento systém byl popsán již ve 20. letech 20. století a představuje hierarchii dominance, která určuje postavení jednotlivých jedinců ve skupině. Dominantní slepice mají přednost například při přístupu k potravě nebo k odpočinku.

Hierarchie dominance má několik důležitých funkcí:
•    omezuje množství konfliktů ve skupině
•    stabilizuje sociální vztahy
•    umožňuje efektivní sdílení zdrojů

Jakmile se hierarchie ustálí, počet agresivních interakcí obvykle výrazně klesá.

Hierarchie však není jediným aspektem sociálního života. U některých druhů zvířat se kromě dominance objevují také preferenční vztahy, kdy jednotlivci tráví více času s určitými partnery než s ostatními členy skupiny.

To vedlo vědce k otázce, zda by něco podobného mohlo existovat i u slepic.

Výzkum sociálních preferencí u slepic

Tuto problematiku zkoumal tým vědců v experimentální studii zaměřené na sociální chování nosnic. Cílem bylo zjistit, zda slepice vykazují preferenční sociální vztahy, tedy zda některé jedince vyhledávají častěji než jiné.

Experiment probíhal ve skupinách nosnic chovaných v kontrolovaných podmínkách.

Studie zahrnovala:
•    8 skupin slepic
•    v každé skupině 15 jedinců
•    sledování po dobu 8 týdnů

Slepice byly chovány v experimentálních kotcích, které obsahovaly:
•    krmítka
•    napáječky
•    podestýlku
•    bidla pro odpočinek

Výzkumníci sledovali dvě hlavní situace:

Denní aktivitu

Během dne bylo zaznamenáváno:
•    kde se slepice pohybují
•    u jakých zdrojů se zdržují
•    kteří jedinci se nacházejí blízko sebe

Večerní hřadování

Druhá část pozorování se zaměřila na to, jak slepice sedí na bidlech během odpočinku.
Pokud by existovaly sociální preference, dalo by se očekávat, že některé slepice budou pravidelně sedět vedle stejných jedinců.

Analýza sociálních sítí

Pro vyhodnocení dat byla použita metoda nazývaná analýza sociálních sítí.

Sociální síť slepic • Autor obrázku: Ing. Ondřej Krunt, Ph.D.

Tento přístup je známý například ze sociologie nebo psychologie, kde se používá ke studiu vztahů mezi lidmi. V etologii umožňuje analyzovat, jak jsou jednotliví jedinci propojeni v rámci skupiny.

V sociální síti:
•    každý jedinec představuje uzel
•    vztahy mezi jedinci jsou spojnice

Pomocí statistických metod lze následně zjistit, zda jsou některé vztahy stabilní, nebo zda jsou interakce mezi jedinci spíše náhodné.

Výsledky: agrese byla minimální

Jedním z prvních zjištění bylo, že v experimentálních skupinách se vyskytovalo velmi málo agresivních interakcí.

To naznačuje, že:
•    sociální hierarchie byla stabilní
•    slepice se navzájem dobře znaly
•    skupiny byly relativně harmonické

Nízká úroveň agresivity je důležitá, protože umožňuje sledovat i jemnější aspekty sociálního chování.

Vyhledávají slepice určité jedince?

Analýza denních interakcí ukázala, že některé slepice se sice setkávaly častěji než jiné, ale tyto vztahy nebyly stabilní a systematické.

To znamená, že nebyl nalezen jasný důkaz, že by slepice aktivně vyhledávaly konkrétní společníky.

Rozmístění slepic u zdrojů bylo pravděpodobně ovlivněno spíše:
•    aktuální aktivitou
•    dostupností prostoru
•    náhodným pohybem ve skupině

Výběr místa na bidlech

Podobná analýza byla provedena také u večerního hřadování.

Výzkumníci zjišťovali, zda slepice:
•    preferují určitá místa na bidlech
•    nebo sedí vedle konkrétních jedinců

Výsledky ukázaly, že rozmístění slepic na bidlech odpovídalo náhodnému rozdělení.

Ani zde tedy nebyl nalezen důkaz o stabilních sociálních preferencích.

Co tyto výsledky znamenají?

Výsledky studie naznačují, že slepice pravděpodobně nevytvářejí dlouhodobé přátelské vazby v podobě stabilních dvojic nebo malých sociálních skupin.

To však neznamená, že jejich sociální život je jednoduchý.

Naopak víme, že slepice mají řadu pozoruhodných schopností:
•    dokážou rozpoznat mnoho jedinců ve skupině
•    reagují na sociální hierarchii
•    učí se pozorováním ostatních
•    dokážou komunikovat pomocí různých vokalizací

Sociální systém slepic je tedy pravděpodobně založen především na dominanci a prostorovém chování, nikoli na individuálních sociálních vazbách.

Význam pro chov drůbeže

Pochopení sociálního chování slepic má důležité praktické důsledky.

Pro welfare slepic je důležité zejména:
•    stabilní složení skupiny
•    dostatek prostoru
•    dostatek krmných a napájecích míst
•    minimalizace stresu
Pokud je hierarchie stabilní a zdroje jsou dostupné, může být sociální prostředí hejna relativně klidné.

Co ještě o sociálním životě slepic nevíme

I když tato studie nenalezla důkazy o „přátelství“ mezi slepicemi, výzkum sociálního chování drůbeže stále pokračuje.

Je možné, že jiné výsledky by přinesly studie:
•    ve větších hejnech
•    při delším sledování
•    nebo při jiném uspořádání prostředí

Moderní etologie tak stále postupně odhaluje nové aspekty života hospodářských zvířat.
 

Autor textu: Ing. Ondřej Krunt, Ph.D.

Fotografie: Adobe Stock