Africká myš zebrovaná připomíná svými hnědými pruhy na hřbetě selátko prasete divokého. A stejně jako divočák umí být agresivní. Také proto se hodí pouze do rukou zkušeného chovatele.

Domov myši zebrované (Lemniscomys barbarus) najdeme na pobřeží Maroka, Alžírska a Tuniska. Vyhovuje jí zalesněné nebo alespoň zatravněné prostředí, vyskytuje se však i v relativně suchých stanovištích podél pobřeží severozápadní Afriky.

Délka jejího těla se pohybuje mezi 8 až 12 cm, dalších 10 až 15 cm připadá na ocas. Vážit může až 48 g. Poznáte ji podle střídajících se tmavě a světle hnědých pruhů, které sahají od krku po ocas. 

Myš zebrovaná žije v norách, které si rozmisťuje v blízkosti potravních stanovišť, kde si skladuje hromádky posečených stébel trávy. Kromě nich se živí také listy, kořeny, plody a někdy i hmyzem. 

Samci dosahují pohlavní dospělosti přibližně v 10 týdnech, samice až o zhruba 5 měsíců později. Období páření probíhá v teplých a vlhkých jarních a letních měsících. Samice je březí 21 dní a mívá průměrně 5 mláďat. Délka života tohoto hlodavce ve volné přírodě málokdy přesahuje 6 měsíců. Naproti tomu v zajetí se může dožít 3 až 4 let.

Myš zebrovaná jako domácí mazlíček 

Co si budeme povídat. Jde o exotického hlodavce zvyklého na život v přírodě, nikoliv na lidskou přítomnost. Chov se proto doporučuje pouze zkušeným chovatelům malých savců. Je možné, že na sebe vaše myš zebrovaná nenechá sáhnout, nebo můžete mít štěstí a narazit na společenštějšího jedince. Spíše si ji však pořizujte jako druh na “sledování” než na mazlení. Pokud se budete snažit vzít hlodavce do dlaně, v žádném případě ho nechytejte za ocásek, mohl by se zlomit. Zlomený ocásek již znovu nenaroste. 

Jak zařídit ubytování? 

Myši zebrované chovejte nejlépe ve stejnopohlavních párech, přičemž samice spolu vycházejí lépe než samci. V ideálním případě by se hlodavci měli znát od mláděte, jinak vás čeká náročné sbližování. Myši zebrované dokáží být k jedincům svého druhu nepřátelské, proto na ně dávejte pozor a zajistěte, aby měly dostatek prostoru.

Pro pár hlodavců si pořiďte výběh o minimálních rozměrech 120 x 40 cm. Jestliže místo klece sáhnete po teráriu, zajistěte dostatečné větrání, např. víkem z drátěného pletiva. Podestýlka (např. osikové štěpky) nemusí být moc hluboká, ale měla by být pokrytá vrstvou sena, které slouží jak k jídlu, tak ke stavbě hnízd. 

Myši zebrované rády šplhají, proto do výběhu umístěte dostatek větví, případně můžete využít i bidýlka a dřevěné žebříky pro papoušky. Zajistěte také dostatek úkrytů a pořídit můžete i běhací kolečko s kompaktním dnem. 

Čím myš zebrovanou krmit?

Strava pro myš zebrovanou by měla zahrnovat jak rostlinné, tak živočišné složky. Jako základ zvolte seno a semena s obilovinami a doplňte čerstvým ovocem a zeleninou (např. brokolice, mrkev, sladké brambory, kukuřice, jablka, hrozny, švestky, hrušky nebo meloun). Jako zdroj bílkovin poslouží živý hmyz (např. cvrčci nebo mouční červi), vejce natvrdo, malé kousky vařeného kuřete nebo sýr. Neustále dorůstající zuby si mohou myši zebrované brousit o větvičky, které však nesmí obsahovat pesticidy. Vodu musí mít zvířata k dispozici neustále, buď v misce nebo napáječce.

 

Autor textu: Dominika Jandorová

Fotografie: Adobe Stock

Zdroje:  Animal Diversity Web, Bacchus Residents, Crittery, S&S Exotic Animals, Heritage-Pets