Objev těchto nových drobnoústek, stejně jako řady dalších teter, cichlid, pancéřníčků a dalších rybích druhů, umožnil konec války v ekvádorsko-peruánské pohraniční oblasti. To vedlo nejen ke zlepšení cestovního ruchu v regionu, ale také k nárůstu počtu akvaristů – lovců. Stále žasnou nad tím, jak krásné zde ryby žijí. Je mi nesmírným potěšením, že všechny nové „červené“ drobnoústky plavou hned po jejich dovozu do Evropy v mých akváriích. 

Přírodní forma samečka Nannostomus sp. Amaya

V současné době jsou známy čtyři druhy červených drobnoústek, Staré známé jsou Nannostomus mortenthaleri a Nannostomus rubrocaudatus. Nyní přibyly Nannostomus sp. super red Amaya , Nannostomus sp. super red Cenepa a 5.7.2025 jsem hned po jejich dovozu získal i 9 kusů Nannostomus sp. nivea. První z novinek je spíše celá červená a zejména samci mají červenou hřbetní ploutev. U druhého druhu je červené méně, přes tělo na hřbetu a podél břišního okraje probíhají dva černé pruhy a hřbetní ploutev je průsvitná nebo mírně bílá. Zpočátku existovalo mnoho předpokladů, že se jedná o barevné formy již známých drobnoústek, zejména N. rubrocaudatus.  Co je však důležité, jsou výrazné černé skvrny v dolním laloku ocasní ploutve. Zajímavé je také to, jak se samice jednotlivých druhů mírně liší zbarvením. Třetí z novinek je předchozí velice podobná, jenom jejich hřbetní, břišní a řitní ploutvičky jsou nádherně žluté. S touto formou mám ale zatím pramálo zkušeností. Zatím jen dobře rostou v druhovém akváriu, ve kterém je připravuji na budoucí tření.

Rio Cenepa i Rio Amaya se nacházejí v severní oblasti Peru, řeka s černou vodou Cenepa protéká hraniční oblastí Peru a Ekvádoru a je dlouhá asi 185 km. Rio Amaya v Peru je také řeka s černou vodou v povodí řeky Rio Marañon.

Co je nezbytné pro dobrý chov a odchov těchto dvou nových druhů? Především kvalitní voda a potrava. V Českých Budějovicích máme tu výhodu, že naše voda z vodovodu je měkká (důležité pro chov) a v naší oblasti máme mnoho potoků s příměsí rašeliny a měkké vody (19-80 μS/cm), což je důležité pro odchov. Ve vodě z přírody jsou výsledky všeobecně u štíhlotělek lepší než při použití vody vyrobené z osmózy nebo pomocí iontoměničů. Dobrá filtrace a pravidelná výměna vody jsou nezbytné. V jižních Čechách máme asi 4000 rybníků a mnoho lesních tůní, kde je stále dostatek kvalitní živé potravy. Jedná se hlavně o plankton, ale i o larvy komárů a larvy jiných druhů hmyzu. 

K tření dobře připravená samička N.sp. Amaya. Pochází z odchytu

Nannostomus sp. super red Amaya F1 generace

Nannostomus sp. super red Amaya F2 generace

Asi nejčastější možnost tření Nannostomus sp. v běžné asi 15litrové vytíračce

Nannostomus sp. Amaya tření. V této „lapačce“ jiker je umístěn asi 2 cm nad dnem třecí rošt

Nannostomus sp. Amaya tření. V této keramické nádobce je rovněž pod jávským mechem umístěn třecí rošt

Ryby červených drobnoústek chovám v akváriích, která jsem umístil do spodní části odchovny tak, aby teplota byla co nejnižší. K chovu stačí 20-22°C. Inspirovalo mě k tomu zjištění Marilyn WEITZMAN, které tyto oblasti zkoumala včetně teploty vody a divila se, jak je zde chladno. Svojí práci mi věnovala. Podobné zjištění jsme měli již během našich expedic mezi Cuzcem a Iquitos v Peru, teplota vody je zde extrémně nízká, zejména na některých místech (Rios Urubamba, Ucayali ale i Marañon). Snažím se, aby teplota nestoupla nad 24 °C. Staří akvaristé si vzpomenou, jaká pravidla platila původně pro chov a odchov neonky obecné (Paracheirodon innesi). Také u nich nesměla teplota překračovat 24 °C, jinak ze tření nic nebylo, samičkám „nabubřela“ bříška a tzv. zatvrdly. Kromě řady rostlin (zejména druhů Echinodorus a Microsorum pteropus) mám v akváriích také různé kameny a trubky, aby byl dostatek úkrytů. Tyto ryby však nejsou tak teritoriální jako N. mortenthaleri.  Je zážitkem pozorovat je, jak žerou, zvláště když se živí drobným hmyzem a larvami komárů, protože se dokážou doslova přecpat. Jako doplňkovou stravu používám různé typy krmení od Dr. Geralda Bassleera velikosti "M" (rovněž i pro ostatní tetry, pancéřníčky i jihoamerické cichlidky, včetně velikosti "S" pro potěr).  

Zkušený akvarista dobře pozná, kdy je samice správně připravena na tření, jak se její bříško zakulacuje. S tím souvisí i zvyšující se pozornost, kterou samci těmto samicím věnují. Právě tyto ryby oddělujeme z chovného akvária do vytíračky. Další možností je odchovat ryby ve společenském akváriu nebo druhovém akváriu. K tomu jsem vymyslel různá zařízení („pasti na jikry“), jak můžete vidět na obrázcích (uvnitř je vždy třecí rošt!). Startovací potravou jsou buď trepky (Parametium), nebo pokud máme možnost, vířníci (Rotatoria). Později jemný plankton, ale i kvalitní umělá potrava úměrná velikosti tlamky potírku.  Plné červené vybarvení dospělců dosahují mladé rybky po 3. měsíci.

Sameček Nannostomus sp. Cenepa

Samička Nannostomus sp. Cenepa

Nejpoužívanější způsob tření Nannostomus sp. red Cenepa v 15litrové vytíračce

Nannostomus sp. Red bull

Nannostomus sp. nivea, sameček

Produktivita všech čtyř druhů červených drobnoústek také kolísá v závislosti na lepivosti jiker. Některé páry jikry lehce přilepí na listy rostlin, což je dobrá potrava nejen pro rodiče, ale i pro ostatní. U jiných párů jsem pozoroval, jak snadno některá vajíčka propadnou třecí mřížkou a jsou tak chráněna před kanibalismem rodičů. Pamatuji si, jak jsem v 60. letech začal chovat marginátky. Z prvních tření jsem měl 3-8 mladých, asi o 3-4 roky později 80-100 bez problémů. Myslím, že s těmito novými druhy to bude podobné. První individuální úspěchy se v následujících letech jistě znásobí. Musíte jen vytrvat. Asi hlavní nevýhodou těchto superkrásných rybek jsou zatím jejich horentní ceny.

Když se začátkem r. 2023 objevily v Hongkongu zprávy o objevu další nové překrásné drobnoústky z okruhu Nannostomus trifasciatus, měl jsem hned další cíl. Věděl jsem, že tyto rybky musím získat. Z prvního dovozu do Evropy jsem si 23.3.23 skutečně hejnko čítající 8 kusů koupil. Neodradila mě ani na české poměry velice vysoká cena. Někteří dovozci rybku prozatímně nazývají Nannostomus sp. cf. trifasciatus „Red Bull“. Moji dovozci tvrdí, že rybka pochází z Brazílie, podle jiných dovozců prý ze severního Peru. Zde je údajně japonští obchodníci kupovali od místních lovců. Budoucnost ukáže, kde je pravda. 

V každém případě mohu potvrdit, že rybky jsou velice atraktivní. Chovají se jako typičtí zástupci rodu. Nabízenou živou potravu s preferencí planktonu, černých komářích larev i koreter přijímají s velkou chutí. K tomu přidávám velmi malé množství mého oblíbeného krmení od Dr. Geralda Bassleera (velikosti „S“ a „M“). Teplotu udržuji kolem 22-23°. Pořídil jsem do akvária i skrýše ve formě tenkých trubek. Přece jen zvláště tření chtiví samečci prohánějí samičky a lehce jim okusují ploutvičky. K agresivitě Nannostomus rubrocaudatus nebo dokonce Nannostomus mortenthaeri se to ale nedá přirovnat.  

Při dobrém krmení se začínají samičky dobře zaplňovat. Co ale pro mě bylo obrovské překvapení, když v době, kdy jsem chtěl páry přelovit do vytíraček, jsem objevil 3 maličké mladé rybky, jak se schovávají v houštinách akvária. To je vedle druhu Nannostomus marginatus „breitstreifen“ druhý druh drobnústek, kde se podařil odchov v druhové nádrži!

Poslední druh z okruhu červených drobnoústek jsou Nannostomus sp. nivea. Dovozci zatím tají místo jejich nálezu. Domnívám se ale, že to rovněž bude někde v Ekvádorsko-peruánském pomezí. Jsou velice podobné N.sp. Cenepa, jenom jejich hřbetní, břišní a řitní ploutvičky jsou nádherně červené. Bude to nový druh nebo jen barevná varianta?
 

Autor textu: Dr. Vladko Bydžovský

Fotografie: Dr. Vladko Bydžovský