Kůň je stádové zvíře, a tuto jeho přirozenost se lidé učí čím dál více respektovat. Proto se postupně upouští od ustájení v individuálních boxech a roste oblíbenost pastevních systémů chovu nebo alespoň pouštění koní na část dne do společných výběhů. Ono to ale s tou koňskou společností není jen tak. Aby byli všichni spokojení, je nezbytné porozumět vzájemným vztahům mezi jednotlivými koňmi.

Studie už dávno prokázaly, že ve volné přírodě udržují koně blízké vztahy obvykle s jedním nebo dvěma dalšími jedinci ve stádě, a to bez ohledu na početnost skupiny (Feh, 1987). Koně v domácích chovech ale málokdy mají ideální podmínky, aby mohli tohoto přirozeného scénáře dosáhnout. 
Ideální situaci by představovalo dostatečně početné a rozmanité stádo se zastoupením obou pohlaví a různých věkových kategorií koní, které by se pohybovalo na rozsáhlé ploše bez limitovaných zdrojů. Jakmile totiž nastane situace, kdy se koně nemohou nebo nechtějí vzájemně vyhnout, může to skončit nepříjemnými konflikty (typické jsou takové rozbroje například u krmiště se senem).

To ale v žádném případě neznamená, že pokud nemáte ideální ustájení, nemůžete pro svého koně v oblasti sociálních vazeb nic udělat. Naopak, o to víc se musíte snažit, abyste mu vynahradili to, co by si v přirozených podmínkách vyřešil díky stádu sám.

Podporujte přirozená přátelství

V rámci jejich každodenní rutiny můžeme vždy najít pro koně vhodné příležitosti, aby se spolu bezpečně potkávali a docházelo mezi nimi k sociální interakci. Může to být v paddocku, na vodítku, při vyjížďce pod sedlem nebo i při ustájení v sousedních boxech. Když se koně vzájemně znají, dokáže pozorný člověk snadno rozeznat, zda jsou mezi nimi vzájemné sympatie či nikoliv.

Pokud je to jen trochu možné, držte v sousedních boxech vždy takové koně, kteří na sebe pozitivně reagují. I když spolu nemají takto ustájení koně přímý kontakt, sociální prostředí a přátelství jsou pro jejich psychické blaho extrémně důležité a už pouhá blízkost koňského přítele může snižovat stres a vzbuzovat pozitivní emoce. Takové stabilní přátelské dvojice koní pak můžete bezpečně pospolu pouštět i do výběhu nebo paddocku, brát je společně na vyjížďky a podobně. 

Udržujte stabilní stádo

Pozitivní vzájemné vztahy mezi koňmi obvykle nevznikají jen tak ze dne na den, ale budují se postupně a dlouhodobě. Bylo by chybou si myslet, že pokud kůň žije ve stádě, jsou jeho sociální potřeby jistě nějak uspokojen. Koně totiž nevytvářejí vztahy s náhodnými známými. 
Sociální struktura stáda bývá poměrně složitá a citlivá ke změnám, a proto je vhodné minimalizovat přesuny koní a nenarušovat zbytečně složení skupin. Zamezíte tak u koní stresu, konfliktům i případným zraněním.

Dopřejte hříbatům socializaci

Je dobře zdokumentováno, že hříbata izolovaná od svých vrstevníků často v dospělosti trpí nedostatkem sebejistoty a sociálních dovedností. Pro správný psychický vývoj potřebují hříbata kontakt a hry se stejně starými příslušníky svého druhu (McDonnell & Poulin, 2002). A co si budeme povídat, i koňské matky ocení, když se pozornost hříběte na chvíli soustředí jinam.
Zdravé vztahy mezi hříbětem a zbytkem stáda navíc usnadňují budoucí odstav od matky a snižují riziko vzniku separační úzkosti. Sociální prostředí v prvním roce života koně se výrazně propisuje až do dospělosti, a může být klíčovým faktorem při rozvoji různých druhů problémového chování. Proto při odchovu vlastních hříbat i při nákupu od chovatele věnujte tomuto zvláštní pozornost.

Vztahy, welfare a psychika

Na závěr zbývá ještě zmínit, že možnost prožívat přátelské vztahy a být členem harmonického stáda je součástí tzv. pěti svobod, které definují welfare zvířat. Pokud kůň do stáda nezapadá nebo je celá sociální skupina dysfunkční, mívá to za následek trvalý stres, zhoršení psychické i fyzické kondice a mnohdy i nepříjemná zranění, způsobená ostatními koňmi. Ruku v ruce s tím pak klesá i výkonnost koně. 

Častým nešvarem ze strany majitelů a chovatelů je zlehčování negativních vztahů mezi koňmi, kteří jsou ustájeni v sousedních stáních a nemohou se tudíž fyzicky nijak ohrozit. Přesto jsou oba takoví koně neustále ve stresu, protože od sebe nemohou odejít na dostatečnou vzdálenost a jsou nuceni k sociální interakci, byť probíhá jen přes mříže a stěnu boxu. Nakonec bývá jen otázkou času, kdy se nahromaděná agrese a frustrace projeví někde jinde.

Nezapomínejte, že stres není jen psychický problém, ale při dlouhodobém působení se projevuje i na koňském těle. Léčba sekundárních potíží, jako jsou například žaludeční vředy, pak nebývá levnou ani jednoduchou záležitostí. Věnujte proto pozornost sociálním vztahům mezi vaším koněm a ostatními ve stádě, dopřejte mu možnost navázat přátelský vztah s dalším koněm a respektujte jeho přirozené potřeby.

Autor textu: Ing. Jana Lacková, EPS

Fotografie: AdobeStock

Zdroje:

Feh, C. (1987). Etude du développement des relations sociales chez des étalons de race Camargue et de leur contribution ? l’organisation sociale du groupe. 

McDonnell, S.M., & Poulin, A. (2002, September). Equid play ethogram. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0168159102001120

Berger, J. (1977). Organizational systems and dominance in feral horses in the Grand Canyon. https://link.springer.com/article/10.1007/BF00361898

Linklater, W.L., Cameron, E.Z., Stafford, K.J., & Veltman, C.J. (2000). Social and spatial structure and range use by Kaimanawa wild horses (Equus caballus: Equidae). https://newzealandecology.org/system/files/articles/NZJEcol24_2_139.pdf