Newcastleská choroba, někdy také označována jako pseudomor drůbeže, je celosvětové nakažlivé onemocnění postihující drůbež. Onemocnění má značný hospodářský význam, neboť způsobuje snížení produkce v chovech a je vysoce nakažlivé pro celé chované hejno. Zvířata poměrně brzy po nakažení umírají nebo musí být utracena, terapie neexistuje. Původcem choroby je RNA virus z čeledi Paramyxoviridae. 

Nemoc napadá především hrabavou drůbež (např. kur domácí), nicméně k viru jsou vnímavé také krůty, bažanti, perličky, křepelky, koroptve, bažanti a holubi. Méně často se onemocnění projevuje také u kachen, hus, pštrosů nebo volně žijících druhů ptáků. Nicméně i tato zvířata mohou sloužit jako nebezpečný rezervoár viru. 

Přenos onemocnění

Přenos choroby je možný tzv. přímou i nepřímou cestou. Nepřímo se zvířata nakazí prostřednictvím kontaminovaných předmětů, vody nebo krmiva. Je třeba myslet také na to, že kontaminované může být také oblečení ošetřovatelů. Přenos je možný také pasivně prostřednictvím drobného hmyzu.

Velkým rizikem zavlečení viru do chovu jsou rovněž volně žijící ptáci. 

Přímý přenos je realizován prostřednictvím infikované drůbeže (tzv. horizontální přenos – z jedince na jedince). 

Klinické příznaky

Příznaky pseudomoru drůbeže lze v počátku poměrně snadno zaměnit s příznaky charakteristickými pro zvířata napadená ptačí chřipkou. 
Jedinci trpí poruchami respiračního a nervového systému, současně s gastrointestinálními problémy. U zvířat můžeme pozorovat drobné či rozšiřující se krváceniny, otoky hřebínků, průjmy, problémy s dýcháním. Rozsah a síla příznaků se odvíjí od míry patogeneze viru, který dané zvíře zasáhlo. 

Následky postižení zmíněných tělních soustav se odrážení poté na ztrátách v produkci zvířat (snížení až zastavení přírůstků nebo produkce vajec) a dochází k úhynům postižených jedinců. 

V případě absence klinických příznaků dochází v chovech k hromadným úhynům bez „zjevné příčiny“. 

Protože se jedná o vysoce nakažlivé onemocnění, přenos choroby z napadeného zvířete na celé hejno je často otázkou krátkého okamžiku. 
Zajímavostí je také skutečnost, že virus vylučuje ze svého těla napadené zvíře ještě předtím, než se u něj klinické příznaky objeví. 

Diagnostika

Protože má onemocnění poměrně nespecifické klinické příznaky, není diagnostika prováděna za pomoci anamnézy a klinických příznaků. K diagnostice pseudomoru drůbeže slouží epidemiologická situace v okolí, a především PCR metoda a kultivace viru. 

36-ti denní brojler, viditelný zelený průjem u ležícího jedince, úhyn po několika hodinách. • Foto: Wikimedia Commons © Lucien Mahin

Terapie

U drůbeže se nejedná o léčitelné onemocnění. Postupuje-li onemocnění rychle, zvířata brzy hynou. Pokud je onemocnění u zvířat již potvrzeno, jsou napadení jedinci utraceni – z důvodu zabránění šíření viru do dalších sekcí chovu. Rovněž je provedena dezinfekce chovu. 

V případě podezření na onemocnění v chovu je důležité hlásit tuto skutečnost krajské veterinární správě. V současnosti je možné chovy drůbeže proti Newcastleské chorobě vakcinovat. 

Prevence

Prevence Newcastleské choroby je samozřejmě vakcinace chované drůbeže. 

Dále je doporučeno v chovech důsledně dodržovat zoohygienu a prostřednictvím zootechnicko-organizačních opatření zajistit zamezení kontaktu chované drůbeže s volně žijícími ptáky (pevné stěny, sítě aj). Chovatelé nesmí v této souvislosti zapomenout ani na zabezpečení dostupného krmiva a vody, neboť chovaná drůbež se může nakazit rovněž vodou infikovanou například exkrementy volně žijících ptáků, kteří jsou již nakaženi. 

Autor textu: Monika Kučerová

Fotografie: Wikimedia Commons © Lucien Mahin

Zdroj: Státní veterinární správa