Péče o tele je pro chovatele jedno z nejnáročnějších období, kterým musí projít. Veškeré nedostatky, kterých se během odchovu dopustí se následně promítnou na zdraví a užitkovosti zvířat. 

Péče o tele po porodu

Po porodu je úkolem chovatele zajistit prvotní péči o právě narozené tele.

Prvotní kontrolou zjistí a posoudí zdravotní stav mláděte (otoky, abnormality na těle, vrozené vady) a případné nedostatky. V případě obtížné průchodnosti nebo dokonce neprůchodnosti dýchacích cest napomůže teleti jejich očištěním a odstraní zbytky plodových obalů.

V případě, kdy nedojde k přerušení pupečního provazce během porodu je nutno jej přerušit (v délce asi 15 cm). Pokud pahýl po přerušení nadále krvácí, zootechnik jej podváže. V případě samovolného i „umělého“ přerušení je vhodné z pupečního provazce prstem opatrně vytlačit zbytek sražené krve.

Následně se tele osuší, ručníkem, utěrkami nebo čistou slámou. Tímto drážděním kůže, které způsobuje chovatel při sušení telete, dochází ke stimulaci prokrvení kůže a receptorů, čímž předcházíme riziku prochladnutí právě narozeného telete. Tuto činnost může do jisté míry nahradit péče otelené krávy o mládě (olizování telete). U starších krav nebo naopak prvotelek ovšem nemusí být tento mateřský instinkt dostatečně vyvinut.

V chovech skotu mléčných plemen je následně mládě umístěno do individuálního venkovního boxu a je zajištěno jeho prvotní napojení mlezivem v co nejkratší době. Mlezivo je teleti dále podáváno v pravidelných intervalech.

Výživa telat

Výživa hraje u mláďat velmi významnou roli. V prvních dnech života zvířete poskytuje mláděti ochranu a imunitu, následně se podílí na jeho správném fyzickém vývoji. Během života telete rozlišujeme několik fází výživy.

Mlezivová výživa

Mlezivová výživa je prvním, a to velmi důležitým, obdobím v odchovu telat.
Telata se rodí jako zvířata bez vlastních protilátek (tzv. agamaglobulinemická). Zatímco od matky již telata některé protilátky získala v podobě tzv. pasivní imunity, ty další už musí získat jejich dodáním z okolí – právě z mleziva.

Během prvního napojení mlezivem by tele mělo dostat množství odpovídající jeho 6 % živé hmotnosti. V praxi se jedná o 2-2,5 l mleziva. Následně, během prvních 24 hod toto množství narůstá, v rozdělených dávkách (zpravidla 3-5 napájení za den) se jedná asi o 10 % živé hmotnosti (cca 4 l mleziva). Vše samozřejmě závisí na velikosti telete (mláďatům malých plemen bude stačit menší množství než například u holštýnského skotu) a kvalitě dodávaného mleziva.

Mléčná výživa

Na mlezivové období přímo navazuje období mléčné výživy. To trvá zpravidla od 3. dne až do odstavu a mláďata jsou během něho krmena, nejprve mlékem krav po otelení, následně mléčnými nápoji. Tyto mléčné nápoje představují v chovech buď netržní mléko dojnic nebo mléčné krmné směsi, případně kombinace obou.

Starter a rostlinná výživa

Protože po narození není gastrointestinální trakt telat schopen zpracovat potravu pouze rostlinné složky, je třeba na tuto situaci předžaludek postupně navykat (metabolická adaptace).

Pro vývoj bachoru a postupné adaptaci na rostlinnou složku potravy jsou zpočátku využívány tzv. startery. Jedná se o mačkané či peletované zrniny (kukuřice, ječmen, pšenice aj), podávané již od 3. dne věku. V případě problému s přijímáním starteru je možné využít zchutňovadel (např. melasu).

Odstav telat

Telata jsou odstavována ve věku 6-12 týdnů. Velká věková variabilita je způsobena plemennou závislostí. Rozlišujeme odstav zkrácený, časný, tradiční a pozdní.

Období je specifické ukončením podávání mléčných krmných směsí a přechodem pouze na pevná krmiva. Do krmné dávky je jim postupně přidáváno seno a další jadrná krmiva, následně také siláže.

Ustájení telat

Telata dojných plemen skotu jsou po narození ustájena nejčastěji do venkovních individuálních boxů. Tyto boxy musí být chráněny proti nepříznivými povětrnostními vlivy a umožňovat vizuální kontakt s dalšími telaty, jednotlivé boxy jsou od sebe nicméně nepatrně vzdálené z důvodu prevence vzniku a rozšíření případné infekce mezi telaty se slabou imunitou navzájem. Mláďata jsou takto ustájení asi do 60-70 dní věku.

Následně jsou přemístěna do skupinového ustájení (skupinové kotce nebo volné ustájení). Dochází u nich k rozvoji sociálního chování a vzájemné interakci se svými vrstevníky a okolím.

Telata masných plemen jsou na pastvě ustájena společně s matkou.
 

Autor textu: Monika Kučerová

Fotografie: Adobe Stock