Ovce patří mezi jedny z nejstarších domestikovaných zvířat. Je to dáno nejen jejich přizpůsobivostí a odolností, jedná se také o zvířata povahově klidná, nepředstavující pro člověka v minulosti ani nyní žádné nebezpečí. 

Z chovatelského hlediska se jedná o zvířata nenáročná na svůj chov a odolná vůči vnějším podmínkám prostředí. Kromě základní suroviny – produkce masa a využití v reprodukci, je jedním z vedlejších ovčích produktů také jejich srst – ovčí vlna.  

Vlna

Vlna je produkt kůže vyrůstající z vlasových folikulů. Vlákno vlny je složeno z větší části (asi 60 %) z živočišných bílkovinných vláken (např. keratin). 15 % složení představuje vlhkost a 5 % nečistoty. Dále zde nalezneme z 10 % vlnopot a asi 10 % vlnotuk. 
Samotný vlas se poté skládá z krycí vrstvy a vrstvy kůry. U rustikálních plemen ovcí se můžeme setkat také s vrstvou dřeňovou. 

Kromě termoregulačních vlastností plní vlna u ovcí funkci také ochranou. Pružnost a pevnost ovčí vlny zajišťují tonofibrily (propojení buněk ve vrstvě kůry). 

Mezi spotřebiteli je samozřejmě asi nejznámější ovčí vlna. Vlnu můžeme ovšem získávat také od jiných druhů zvířat, například od alpaky, králíků (angorská vlna) nebo koz (tzv. mohér a kašmír). 

Vlna na ovcích (v některých případech i po střiži) představuje rouno. Dle způsobu jeho uspořádání rozlišujeme rouno uzavřené, polouzavřené a splývavé. 

Rozdělení vlny

Podle svého typického složení a specifických vlastností je možné dělit ovčí vlnu do množství kategorií. Z těch základních se jedná o dělení dle: 

Na základě hrubosti vlny: vlna jemná, polojemná, polohrubá a hrubá. 

Na základě zastoupení vláken: vlna pravá (podsadová), nepravá a smíšená. 

Velmi často se dále setkáváme také s níže uvedeným základním dělením vlny: 
-    potní vlna (získaná pouze střiží ovcí, vlna v přirozeném stavu)
-    rouno (souvislá vlna získaná střiží ovce)
-    čistá vlna (po vyprání, po provedení mechanického, chemického čištění)
-    kousky vlny (vlna výrazně znečištěná nebo odpady při střiži)
-    lokny vlny (značně znečištěné nesouvislé části vlny, často žlutého zabarvení)
-    defektní vlna (vlna zhoršených vlastností s nižší pevností).

Produkty z ovčí vlny

Textilní průmysl

Ovčí vlna je nejvíce využívaná v textilním průmyslu. Výrobky z ovčí vlny mají termoregulační vlastnosti, v létě ochladí a v zimě naopak zahřejí, pojímají dobře cizí pachy (příkladem je merino oblečení, které při pojetí potu nezapáchá) a jsou odolná vůči rychlému promoknutí. 

S výrobky z ovčí vlny se často setkáme nejen při koupi tzv. funkčního oblečení. Ovčí vlnu obsahuje také další oblečení, od triček až po mikiny, dále povlečení nebo jiné lůžkoviny. 

Lanolín

Lanolín nebo tzv. vlnotuk, tvoří 5–20 % vlny. Jeho úkolem je zvlhčování kůže a vlákna vlny a její ochrana proti vlivům okolního prostředí. 

Využití lanolínu nalezneme napříč spektrem odvětví. Díky jeho desinfekčním a antimikrobiálním vlastnostem se s ním setkáme v kosmetickém průmyslu i zdravotnictví. Lanolín dále podporuje procesy hoje

ní ran, pomáhá proti akné, infekcím kůže či jiných kožních problémech. Na trhu naleznete rovněž čisticí a prací prostředky s obsahem tohoto vlnotuku. 

Ostatní

V kosmetickém průmyslu se kromě lanolínu setkáme také s keratinem z ovčí vlny. Tento keratin je součástí šamponů, sprchových gelů nebo například pleťových masek. 

Zajímavostí je využití vlny ve stavebnictví. Díky svým izolačním vlastnostem (stejně jako u oblečení, v létě chladí a v zimě hřeje) se jedná o využívaný stavební materiál, převážně u alternativních staveb. 

Autor textu: Monika Kučerová

Fotografie: Adobe Stock

Zdroje:

HORÁK, František. Stříž ovcí, ošetřování a realizace vlny. Praha: Ministerstvo zemědělství a výživy ČSR, 1989. ISBN 80-209-0074-8.
HORÁK, František. Chováme ovce. Vyd. v češtině 1. Praha: Ve spolupráci se Svazem chovatelů ovcí a koz v ČR vydalo Nakl. Brázda, 2012. ISBN 978-80-209-0390-7.