Kakadu – označení pro papouška, které zná asi každý, ale kterého si mnozí pletou nejen s jinými druhy papoušků, ale také s jinými druhy ptáků. „Hele, paní má papouška!“ To je ta lepší varianta. Jako majitelka kakadu bílého jsem se už setkala s tím, že mého papouška považují za sovu pálenou, aru, žaka, korelu apod. 

Tak jak to s těmi kakaduy vlastně je? Kolik druhů existuje? Odkud pocházejí?

Na světě se údajně vyskytuje zhruba 10000 druhů ptáků. Z nich 21 patří do čeledi kakaduovití, která má dvě podčeledi: kakaduové a korely. Budeme-li se bavit o kakaduech, tak jedenáct z nich žije pouze v Austrálii, tři kromě Austrálie i na Nové Guineji a sedm na okolních ostrovech. I jednotlivé rody se dále dělí, protože existuje více druhů v rámci jednoho rodu, takže celkově se rozlišuje asi čtyřicet druhů papoušků kakadu. 
Pojďme se tedy podívat na to, kde se s jakými kakaduy můžete setkat.

Mapa Austrálie • Foto: Adobe Stock

Kakaduové jihovýchodní Austrálie

Krajina travnatých eukalyptových lesů, náhorních plošin, lesů, kde rostou tuholisté stromy a keře, oblasti s prudkými srázy na okrajích deštných lesů… to jsou místa, kde žijí některé druhy papoušků kakadu. Některé z nich žijí pouze zde: kakadu hnědohlavý, kakadu černý a kakadu přilbový. Kromě nich se tu můžeme setkat i s dalšími druhy: kakadu havraní, kakadu růžový, kakadu tenkozobý a kakadu žlutočečelatý. 

Kakadu hnědohlavý (Calyptorhynchus lathami) • Foto: Adobe Stock

Kakadu hnědohlavý (Calyptorhynchus lathami) obývá převážně lesy – řídké i husté, často travnaté. Kakadu černý (Calyptorhynchus funereus) obývá převážně zalesněné, hornaté a travnaté oblasti a borové lesy. Kakadu přilbový (Callocephalon fimbriatum) má rád řídké i husté lesy a hornaté oblasti. Kakadu havraní (Calyptorhynchus banksii) se vyskytuje v lesích, na křovinatých i travnatých pláních, v polopouštních oblastech i na polích.

Kakadu růžový (Eolophus roseicapillus)  je jako doma téměř všude, nevyhledává husté lesy a deštné pralesy, ani vyprahlé pláně, má rád řídké lesy, travnaté a křovinaté porosty, louky a pole. Kakadu tenkozobý (Cacatua tenuirostris) má rád otevřené prostory: travnaté oblasti, louky, pole, řídké lesy. Kakadu žlutočečelatý (Cacatua galerita) se cítí dobře nejen v zalesněných a travnatých oblastech, ale také na loukách, na polích, v ovocných sadech… a vlastně všude, i ve městech a v parcích.

Kakaduové jihozápadní Austrálie

Jihozápad Austrálie je oblast, kde najdete převážně lesy a vřesoviště, ale také eukalyptové lesy. Žije zde osm druhů kakaduů, z nich jsou někteří endemitní, tzn. že v přírodě žijí pouze v této oblasti. Jedná se o tyto druhy: kakadu krátkozobý (Calyptorhynchus latirostris), kakadu dlouhozobý (Calyptorhynchus baudinii), kakadu hrabavý (Cacatua pastinator) a jeden poddruh kakadu havraního (Forest red-tailed black cockatoo). 

Kakadu dlouhozobý (Calyptorhynchus baudinii) • Foto: Adobe Stock

Všechny druhy „černých“ kakaduů jsou pod ochranou záchranné stanice Kaarakin nedaleko města Perth, kde se starají o papoušky, kteří byli sraženi auty nebo náklaďáky, vypadli z hnízda, nebo se stali terčem útoku predátorů – zde si můžete papouška také adoptovat „na dálku“.

Kakaduové severní Austrálie

Nejčastěji v této oblasti potkáte dva poddruhy kakadu havraních (Calyptorhynchus banksii macrorhynchus a Calyptorhynchus banksii banksii). Dalšími obyvateli jsou kakadu růžový (Eolophus roseicapillus), kakadu žlutočečelatý (Cacatua galerita), kakadu naholící (Cacatua sanguinea) a korela chocholatá (Nymphicus hollandicus). V jihovýchodní části této oblasti se můžete výjimečně setkat také s kakadu hnědohlavým (Calyptorhynchus lathami).

Kakadu naholící (Cacatua sanguinea) • Foto: Adobe Stock

Severní část Austrálie nabízí papouškům řídké lesy, místa s vysokou trávou a eukalyptovými stromy, ale také bažinaté oblasti a místa s monzunovými deštnými lesy a tropickými pralesy.

Kakaduové v australském vnitrozemí

Australské vnitrozemí jsou hlavně pouště a polopouště. Co se týká krajiny, najdeme tu většinou křoviny a otevřené (řídké) lesy. Nejčastěji zastoupenými kakaduy jsou kakadu růžový (Eolophus roseicapillus), korela chocholatá (Nymphicus hollandicus) a kakadu naholící (Cacatua sanguinea). Setkat se tu můžete také s kakadu inka (Cacatua leadbeateri) a kakadu havraním (poddruh Calyptorhynchus banksii samueli).

Kakadu růžový (Eolophus roseicapillus) • Foto: Pixabay

Kolek řek a vodních toků se shromažďují hejna kakadu žlutočečelatých (Cacatua galerita), jedná se o východní část vnitrozemí.
V pouštích na západě je jen málo vodních zdrojů, tudíž tam nenajdeme ani kakaduy. 

Poloostrov Cape York a ostrov Nová Guinea

Na poloostrově Cape York najdeme převážně eukalyptové lesy. Východní pobřeží je lemováno deštnými pralesy, okolo řek jsou tzv. galeriové pralesy – jedná se o těžko prostupné pralesy se stupňovitou strukturou korun stromů a četnými liánami. Severní část poloostrova je domovem kakadu palmového (Probosciger aterrimus). Na jihu je to zase kakadu havraní (poddruh Calyptorhynchus banksii). Ve vnitrozemí a s výjimkou severní části je hojně rozšířen kakadu růžový (Eolophus roseicapillus).

Kakadu palmový (Probosciger aterrimus) • Foto: Adobe Stock

Pro Novou Guineu je typický horský masiv, který se táhne podél celého ostrova. Podle nadmořské výšky tu najdeme monzunové deštné pralesy i savanské travnaté oblasti. S kakaduy se setkáme v níže položených oblastech, tzn. pod 1300 m.n.m. Jedná se především o kakadu palmové (Probosciger aterrimus) a kakadu žlutočečelaté (Cacatua galerita, poddruh "triton"). V určité části ostrova (Trans-fly area) žije také populace kakadu naholících (Cacatua sanguinea).

Severní Melanésie a její dva "kakadí" klenoty

Tuto oblast tvoří Bismarckovo souostroví a Šalamounovy ostrovy. Jedná se především o sopečnou a vápencovou oblast. V nížinách najdeme hlavně deštné pralesy, případně travnaté pláně. Setkat se zde můžeme se dvěma druhy kakaduů, které nenajdeme v přirozeném prostředí nikde jinde na světě: Bismarckovo souostroví je domovem pro kakadu brýlového (Cacatua ophthalmica) a Šalamounovy ostrovy pro kakadu šalamounského (Cacatua ducorpsii).

Kakadu šalamounský (Cacatua ducorpsii) • Foto: Adobe Stock

"Bílé perly" oblasti Wallacea

Wallacea, součást Malajského souostroví, se skládá z mnoha ostrovů a ostrůvků sopečného původu. Je to oblast mnoha endemických druhů, tzn. že je nenajdeme nikde jinde na světě. 

Pro severní část jsou typické deštné pralesy. Čím více na jih, tím je podnebí sušší a deštné pralesy střídají monzunové lesy a savany. V jižní části - díky požárům v období sucha a mýcení lesů – byly původní pralesy nahrazeny travnatými pláněmi a savanami.

Kakadu žlutolící (Cacatua sulphurea) • Foto: Adobe Stock

A které druhy papoušků kakadu najdeme pouze v oblasti Wallacea? Jsou to kakadu filipínský (Cacatua haematuropygia), dříve široce rozšířený na celých Filipínách, dnes pouze na některých místech, např. na ostrově Palawan a v oblasti Sulu, kakadu alba  (Cacatua alba) – a to na severu Moluckých ostrovů, kakadu molucký (Cacatua moluccensis) – na jihu Moluckých ostrovů, a kakadu žlutolící (Cacatua sulphurea), který má čtyři poddruhy: sulaweský (na ostrově Sulawesi), velký (na ostrově Pulau Masalembu Besar), ostrovní (na ostrovech Malé Sundy) a sumbský (na ostrově Sumba na jihu Malých Sund).

Oblast, ze které papoušek pochází, je pro chovatele velmi důležitá. Ovlivňuje složení stravy, způsob krmení, nároky na teplotu a množství slunečního svitu, hnízdní období, nároky na vodu a rosení atd. Např. při sestavování krmných dávek bychom měli brát ohled na to, čím se papoušek živí ve volné přírodě, k jakému krmení má přístup, jaké má nároky na přísun živin apod. Nelze generalizovat a rozdělovat papoušky na velké, střední a malé, což je chyba, které se dopouští spousta (nejen) začínajících chovatelů. Pokud vás tedy zajímají papoušci kakadu a chtěli byste si je pořídit, snažte se o nich zjistit co nejvíce, včetně toho, z jaké oblasti pocházejí. Ačkoliv jim v zajetí nemůžeme dopřát to, co mají ve volné přírodě, snažme se tomu alespoň co nejvíce přiblížit.

Autor textu : Mgr. Markéta Palátová

Zdroj

CAMERON, Matt. Cockatoos. CSIRO Publishing, 2007. ISBN 9780643092327.
MULAWKA, Edward John. The cockatoos: a complete guide to the 21 species. McFarland and Company, Inc., Publishers, North Carolina, USA, 2014. ISBN 97807786479252.