logo
  • INZERCE
  • DISKUZE
  • AKCE
  • ČLÁNKY
  • Přihlášení
  • Oblíbené
logo

Papouška kakarikiho zvládne i nezkušený chovatel, musí se však připravit na jeho akčnost, říká Šárka Knoblochová

Papouška kakarikiho zvládne i nezkušený chovatel, musí se však připravit na jeho akčnost, říká Šárka Knoblochová
Papouška kakarikiho zvládne i nezkušený chovatel, musí se však připravit na jeho akčnost, říká Šárka KnoblochováPapouška kakarikiho zvládne i nezkušený chovatel, musí se však připravit na jeho akčnost, říká Šárka KnoblochováPapouška kakarikiho zvládne i nezkušený chovatel, musí se však připravit na jeho akčnost, říká Šárka KnoblochováPapouška kakarikiho zvládne i nezkušený chovatel, musí se však připravit na jeho akčnost, říká Šárka KnoblochováPapouška kakarikiho zvládne i nezkušený chovatel, musí se však připravit na jeho akčnost, říká Šárka KnoblochováPapouška kakarikiho zvládne i nezkušený chovatel, musí se však připravit na jeho akčnost, říká Šárka KnoblochováPapouška kakarikiho zvládne i nezkušený chovatel, musí se však připravit na jeho akčnost, říká Šárka Knoblochová

Jestli nějaký papoušek má právo cítit se nedoceněný, je to kakariki rudočelý (Cyanoramphus novaezelandiae) – přátelský, nenáročný ptáček menšího vzrůstu a s velkým množstvím energie.

Kakarikiho rudočelého poznáte podle sytě zeleného těla s několika žlutozelenými a modrými pírky na spodní části křídel, červeného čela a proužku vedoucího od zobáku k ušním otvorům. U samců bývá čelní skvrna větší, nicméně spolehlivějšími ukazateli pohlaví jsou větší zobák a celkově rozměrnější tělo u samců.

Dříve kakarikimu patřil celý Nový Zéland, jak už to však tak bývá, lidská činnost (konkrétně zatáhnutí krys, fretek a hranostajů) jeho populaci značně zdecimovala. Početnější kolonie najdeme již pouze na menších novozélandských ostrovech. Naštěstí se mu daří v domácích chovech a vyhynutí se proto snad vyhne. Je totiž opravdu těžké kakarikimu nepodlehnout.

Pořád v pohybu

Kakariki rudočelý okouzlil i Šárku Knoblochovou, chovatelku, v jejíž voliérách se kromě kakarikiho prohání i andulky, korely, neofémy a papoušci nádherní. „Kakariki si mě nejvíce získal akční povahou, takřka neposedí na místě. Když člověk chová x let druhy jako je andulka nebo korela, které sice také dokážou být akční, ale jsou spíše klidnější povahy, tak kakarikiho jsem musela mít, a to i kvůli jeho zajímavému červenému zbarvení na hlavičce.“   

Právě téměř nekonečná zásoba energie může začínajícího chovatele zaskočit. Kakariki vyžaduje nejen hodně pozornosti, obzvláště máte-li pouze jednoho jedince, ale také dostatek pohybu. Na svých stránkách doporučuje Šárka pro jednoho kakarikiho klec s minimálními rozměry 70 cm na délku. Pokud budete mít kakarikiů více, umístěte je raději do voliéry. Celoroční pobyt venku nečiní tomuto druhu problémy, vyjma velkých mrazů, kdy mohou ptáci nastydnout nebo přimrznout nožkami k pletivu, proto je dobré mít voliéru propojenou se záletem. 

Jinak však kakariki patří mezi nenáročné a nekonfliktní papoušky, což potvrzuje i Šárka. „Díky jeho zvědavosti lze kakarikiho snadno ochočit a mít ho jako společníka v domácnosti. Je velmi učenlivý a ve srovnání například s andulkou tichý. Kakariki je navíc tolerantní a snese se i s jinými druhy papoušků, jako jsou andulky, korely, neofémy či třeba papoušek nádherný. Vše samozřejmě záleží na velikosti voliéry či klece, ve které ho chceme s jiným druhem chovat.“

Tolerance kakarikiů má však své meze. Plánujete-li papoušky kakariki nebo jejich spolubydlící odchovávat, raději páry rozdělte. „V době odchovů dokážou být samci kakarikiů velmi agresivní a striktně si hlídají okolí budky,“ vysvětluje Šárka. 

Co nesmí chybět v jídelníčku?

Už víte o kakarikiho hyperaktivitě a požadavcích na prostor, pojďme se tedy podívat na další důležitou součást jeho života – krmení. Ve volné přírodě dává přednost rozmanité stravě tvořené semeny, květy, plody, listy a listovými pupeny. Podobnou pestrost byste mu měli poskytnout i vy. 

Jako základ krmné dávky podává Šárka směs několika druhů prosa, lesknice, lnu, ovsa a nigeru. Nadto si míchá i vlastní směs ze semence, ostropestřce, kardi a slunečnice. Ke krmivu můžete přidat kvalitní komerční směs z bylinek, trav a zeleniny. Hlavně v období rozmnožování přijde vhod i klíčené zrní. Důležité jsou též větve, které papoušci rádi okusují a zároveň si tím obrušují zobák, jenom pozor na tis a zlatý déšť – jsou toxické. 

Chybět nesmí samozřejmě ovoce, a to jak čerstvé, tak i sušené (ve střídmém množství). Bát se nemusíte ani sušených chilli papriček, které slouží jako prevence proti parazitům. Šárka naopak důrazně varuje před fazolemi a avokádem, jež jsou pro všechny papoušky jedovaté. Kakarikiové u ní dostávají 2krát do měsíce i drn trávy s hlínou a v době odchovu mláďat vaječnou míchanici (recept najdete na Šárčiných stránkách). Z vitamínů a minerálů nezapomeňme na sépiovou kost, písek či grit pro lepší trávení a roboran a fitobiol pro celkovou kondici. 

Při hnízdění potřebuje klid

Už jsme tu několikrát nakousli téma rozmnožování. Jak náročné je odchovat mláďata? „Kakarikiové jsou na rozmnožování celkem nenároční, jen je potřeba sestavit dobře harmonizující pár, dát budku ve správnou dobu, což v případě venkovní voliéry znamená, že teplota nesmí klesnout pod 15 °C, a také podávat rozmanitou stravu z ovoce, zeleniny, naklíčeného zrní, zeleného krmení a vaječné směsi. 

V době hnízdění bývají kakarikiové agresivnější (hlavně samci). Z tohoto důvodu se doporučuje je v tomto období chovat zvlášť.

Komplikaci jsem řešila jednu. A to, když mi jeden pár po vyklubání mláďat do dvou dnů mladé opustil. Po dlouhém zkoumání, co se asi mohlo stát, jsem zjistila, že hned vedle hnízdní budky hnízdily neofémy a ty kakariki rušily. Po přendání neofém se vše uklidnilo a pár kakarikiů na druhý pokus zahnízdil a odchoval hned 5 mladých,“ popisuje Šárka své zkušenosti. Někteří chovatelé však odchovávají kakariki i s jinými druhy papoušků bez problémů. 

Do voliéry instaluji budku o rozměrech 30x20x20cm (ŠxHxV) s vletovým otvorem o průměru 7cm. Jako podestýlka se mi osvědčila jemná kukuřičná drť (někteří chovatelé používají i ovesné vločky). Kakariki není destruktivní pták a příliš neničí dřevo. Budka tak může být i z překližky. 

Samička si budku nejdříve upraví, rozdrtí či z části vyhází podestýlku. Během této doby probíhá velice intenzivní tok, kdy samec samičku na bidle krmí. Ozývá se specifickým hlasem, poskakuje po bidle a čepýří se. Poměrně brzy dochází k páření, které probíhá hlavně ráno a večer. 

Asi tak týden po páření dochází ke snůšce, která obsahuje 4-10 vajec. Samice vejce snáší obden. Zasedne až od 2-3 sneseného vejce a to z toho důvodu, aby se mláďata vylíhla přibližně stejně a nebyl mezi nimi velký věkový rozdíl. Samice na vejcích sedí 19 - 20 dní. 

Samička kakarikiho sedící na vejcích

U oplozeného vejce můžeme pozorovat žilky a také malinký zárodek (na fotografii vejce uprostřed)

Přibližně od 6. dne zahřívání můžeme zjistit, zda jsou vejce oplozená či nikoliv. Oplozené vejce vypadá tak, že vidíme žilky a také malinký zárodek. 

Mláďata kakarikiů kroužkujeme ve věku cca 6-12 dnů a to kroužky o velikosti 4,5mm.

Mláďata kakarikiho stará 12 dní 

Mláďata kakarikiho stará 18 dní 

Mláďata kakarikiho stará 22 dní 

Mláďata kakarikiho stará 26 dní

Mláďata kakarikiho stará 33 dní

Mláďata kakarikiho stará 35 dní

Mláďata kakarikiho stará 38 dní

Mláďata kakarikiho stará 42 dní

Ve věku přibližně 42 dnů mláďata opouštějí budku a péči o ně přebírá hlavně samec. Krmí je asi dva týdny, samice se mezitím připravuje na další hnízdění. 

V pěti až šesti měsících po prvním pelichání jsou kakarikiové pohlavně dospělí a jsou schopni se rozmnožovat.

Ze zdravotních důvodů je daleko lepší nechávat papoušky hnízdit až v deseti měsících. Páry v tomto věku mívají mnohem početnější odchovy a lépe se starají o potomstvo.

Pokud chováme více párů, můžeme je umístit do sousedních voliér oddělených dvojitým pletivem, vzájemný kontakt hlasový i vizuální prokazatelně podporuje jejich chuť k rozmnožování.

Když padá peří

Ačkoliv kakariki patří mezi odolné papoušky bez větších zdravotních problémů, občas trpí na vypadávání peří. „Tomu se dá v mnoha případech předejít podáváním drnu trávy i s hlínou a moučných červů, které kakarikiové opravdu milují,“ vytahuje zkušená chovatelka další eso z rukávu. 
 
Autor textu: Dominika Jandorová

Fotografie: Šárka Knoblochová

Zdroje: Web Šárky Knoblochové, Northern parrots, Psittacology

Publikováno:

30.1.2025 20:15

0 hlasy

Hlavní menu

Napište nám

Sociální sítě

Copyright 2025 © faunaportal.cz

Created by MVKV Solutions, s.r.o.

TOPlist