Čím exotičtější zvíře, tím náročnější péče. Toto nepsané pravidlo platí i pro plcha afrického. Vypadá jako roztomilá malá veverka, ale skamarádit se s ním není zrovna lehký úkol. 

Plch africký (Graphiurus murinus), druh hlodavce z čeledi plchovití (Gliridae), se ve volné přírodě vyskytuje v horských lesích a oblastech okolo řek v jižní a východní Africe. Má hedvábnou srst a charakteristické velké oči, bílé tváře a kulaté hnědé uši. Horní část těla nabývá zlatavého až šedohnědého odstínu, někdy s tmavým pruhem táhnoucím se podél páteře. Bříško bývá bílé až světle šedé. Huňatý ocas má stejné zbarvení jako hřbetní srst. Plch dorůstá do délky kolem 9 cm, dalších 7 cm přidává ocas. 

Nejlépe se cítí na stromech, ale v některých lokalitách se nevyhýbá ani šplhání po skalách. Hnízdo si staví obvykle ve štěrbinách nebo dírách ve stromech, ale využívá i opuštěná hnízda ptáků, lidská obydlí nebo keře.

Zatímco přes den dává přednost spánku, v noci se shání po potravě. Patří mezi všežravce, v jeho stravě najdeme hmyz a další drobné bezobratlé, stejně jako stonky, listy, květy, semena a plody. Za nepříznivých teplotních podmínek nebo při nedostatku potravy může přejít do torporu (krátkodobého stavu snížené tělesné aktivity). Dožívá se v průměru 4 až 6 let.

Jaký je plch africký mazlíček? 

Náročný. A také by se mu asi nelíbilo označení „mazlíček“. Lidským dotekům se spíše vyhýbá. Pokud chcete, aby vás vzal na milost, musíte se mu věnovat i několik hodin denně a zároveň být připraveni na to, že někteří plši si na kontakt s člověkem nikdy nezvyknou. Jde spíše o zvíře na pozorování než mazlení. Přičtěte k tomu potřebu velkého výběhu, nároky na rozmanitou potravu a skutečnost, že potřebuje společnost dalších jedinců svého druhu, a dostáváte zvíře pro trpělivé a zkušené chovatele. 

Pokud se pro plcha přeci jen rozhodnete, začněte ochočovaní co nejdříve, pamatujte však na jeho biorytmus. Plch je noční zvíře a není vhodné jej rušit když spí, počkejte, až se sám začne probouzet a vykonávat aktivitu. Zkoušejte ho hladit, zatímco je ve výběhu, nabízejte mu z dlaně potravu a postupně se ho můžete pokoušet vyndávat ven. Vyhněte se prudkým pohybům a násilného vytahování z klece. Nikdy plcha nechytejte za ocas, jinak vám z něj část zůstane v ruce. Dokáže totiž v rámci vlastní záchrany kůži z ocasu svléci. Rána se sice zahojí sama, kůže však už nedoroste. 

Jak zařídit ubytování?

Plši jsou sociální zvířata, proto byste je měli chovat ve stejnopohlavních párech, nebo malých skupinkách. Budou-li spolu jedinci žít od mládí, neměla by se projevit jejich jinak teritoriální povaha. 

Protože jde o velmi aktivní hlodavce, je ideální pořídit co největší výběh, který si můžete dovolit, minimálně však o rozměrech 80x50x70 cm. Chovné zařízení dobře zabezpečte proti útěkům, v nich plši opravdu vynikají. Ideální je terárium, které dobře větrá. Plastový box, přestože bude opatřen otvory, může držet vlhkost a způsobit tak plchovi zdravotní problémy. Klece sice větrají, ale také nejsou nejlepším řešením, jelikož se jedná o drobné zvíře, které se snadno mezi mřížkami protáhne.

Do výběhu umístěte několik větví na šplhání a přidat můžete také hračky vyrobené ze dřeva a provazu (vhodné jsou hračky určené papouškům). Nutnost představují úkryty, pro každého plcha alespoň jeden. Nezapomeňte ani na kolečko s pevným povrchem na cvičení.

Výběh vystelte několika centimetry podestýlky, například recyklovaným papírem, lignocelem nebo osikovými hoblinami. Vyhněte se borovicové a cedrové podestýlce, ty mohou dráždit dýchací cesty hlodavců. Denně odstraňujte znečištěnou podestýlku a celkový úklid proveďte zhruba každý týden.

Při torporu pomůže med

Teplotu je třeba udržovat minimálně na 21 °C (ideální rozsah teploty 21-25°C), aby plši neupadli do torporu. Kromě toho jsou tato zvířátka citlivá na světlo, umístěte proto jejich výběh mimo přímé sluneční záření. V případě, že by plch přeci jen do torporu upadl (příčinou může být i stres), vezměte ho jemně do dlaně a zahřejte svým tělesným teplem. Po rozehřátí je důležité mít k dispozici čerstvou vodu, med nebo sirup, jehož konzumací plch vyrovná hladinu glukózy, která během torporu klesla.

Jídelníček plcha musí být hlavně pestrý. Hlavní složku by měla tvořit směs ořechů a semen. K tomu přidávejte jakékoliv čerstvé ovoce (kromě citrusů). Jako zdroj bílkovin můžete zvolit moučné červy popř. cvrčky které podáváme 2x-3x týdně. Dále pak vařená vejce, tuňáka, vařené kuřecí maso nebo konzervovanou kočičí stravu. Občas k potravě přimíchejte pyl, med nebo javorový sirup. A samozřejmě musí mít plch neustále k dispozici čerstvou vodu. 

Autor textu: Dominika Jandorová

Fotografie: Adobe Stock

Zdroje: The Spruce Pets, Crittery, Hand's Hedgehogs, Robin J Kastenmayer, Management and Care of African Dormice (Graphiurus kelleni), 2010