Mezi nejrozšířenější zvířata na světě chovaná k hospodářským účelům patří zajisté chov drůbeže. Chov slepic má tisíciletou tradici nejen v České republice, ale také po celém světě. Slepice jsou chovány pro produkci vajec (konzumních i násadových), masa nebo jako nedílná součást agroturistických provozů. To vše od skromných rodinných dvorků až po moderní farmy s několika tisíci kusy chovaných zvířat. 

 Vlivem dlouhodobého šlechtění se dnes můžeme setkat se stovkou plemen, která se od sebe navzájem odlišují vzhledem, nároky na chované prostředí i užitkovými vlastnosti. Pro intenzivní produkci vajec nebo masa byly následně z původních čistokrevných plemen vyšlechtěny hybridní linie. 

Podle cíle našeho chovu poté volíme vhodné plemeno drůbeže, případně vhodného hybrida. Jiná skupina se hodí pro rodinný dvorek a jiná na faremní chovy. Jiné plemeno zvolíme pro produkci vajec nebo masa, jiné zase pokud je našim hlavním cílem hobby chov či výstavy. Určitou roli v rozhodování, kam se bude chov ubírat hraje také náročnost zvířat na péči nebo klimatické podmínky. 

Nosná plemena

Jedná se o plemena, jejichž hlavní užitkovostí je snáška konzumních vajec. Zvířata jsou šlechtěna na vysokou produkci vajec, snáška se pohybuje okolo 230-300 vajec za rok. Exteriérově jde o jedince lehčí stavby těla, hmotnost u samic dosahuje 1,4-2 kg, kohoutů okolo 2 kg. Temperament těchto zvířat je aktivnější, tělo je trojúhelníkového tvaru. Maso je horších nutričních hodnot a tvrdší konzistence (díky nízkému obsahu tuku). 

Leghornka v nejrozšířenější barevné bílé variantě • Foto: Geri Glastra, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons

Mezi nosná plemena patří Leghornka, Rodajlendka a Sussexka (někdy označovány jako kombinovaná plemena vejce-maso), Minorka nebo Vlaška koroptví. 

Masná plemena

Masná plemena, nazývaná také jako brojleři, jsou plemena slepic šlechtěná pro masnou užitkovost. Zvířata se vyznačují rychlým a vysokým přírůstkem hmotnosti, těžší stavbou těla, klidnou povahou. 

Maso zvířat je výborných vlastností, samice dorůstají hmotnosti 3,5-4 kg, samci 4 kg a více. 

Brahmanka je impozantní plemeno slepic s původem v Indii • Foto: Rillke, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons

Mezi typické zástupce patří Brahmánka nebo Faverolka. 

Kombinovaná plemena

Pokud uvažujeme o drůbeži vhodné pro domácí chovy, nejčastěji volíme plemena s tzv. kombinovanou užitkovostí. Jedná se o zvířata s velmi dobrou snáškou (okolo 150-200 vajec/rok) a současně odpovídající kvalitou masa. 

Plymutka - jedno z nejoblíbenějších a nejvíce osvědčených plemen • Foto: Thomas Kriese, CC BY 2.0, Wikimedia Commons

Mezi zástupce kombinovaných plemen řadíme Plymutky, Rodajlendky nebo Sussexky. 

Okrasná a jiná plemena

Poslední skupinou jsou plemena, u kterých nám primárně nezáleží na snášce nebo produkci masa, ale zajímá nás především jejich vzhled, peří nebo jiné typické exteriérové znaky. 

Hedvábnička je plemeno slepic pocházející z Číny s typickou strukturou peří, které vzhledem připomíná chlupy • Foto: Camille Gillet, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons

Mezi nejznámější zástupce patří například Araukany, které se vyznačují bezocasostí a vejci se světle modrou skořápkou, Hedvábničky nebo Holanďanky chované pro jejich typickou strukturu peří. Krk a hrudník bez peří je charakteristické pro Holokrčky. 

Hybridi

Cíleným šlechtěním, jehož účelem byla maximalizace produkce za co nejnižších nákladů, vznikla hybridní plemena drůbeže. Zvířata se vyznačují výbornými užitkovými vlastnostmi – vysokou snáškou (často více než 300 vajec/rok), nízkou spotřebou krmiva, nenáročností na chov a dobrým zdravím. 

Kromě své vysoké produktivity jsou slepice Isa Brown také odolné vůči běžným drůbežím nemocem • Foto: Mr.Eid&min, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons

S hybridy se díky jejich výborným vlastnostem setkáme nejenom ve velkochovech, ale také v domácích drobnochovech nebo chovech na dvorku. 
Mezi nejznámější hybridní nosnice patří ISA Brown, Lohmann Brown nebo Dominant. Z hybridů slepic chovaných pro maso můžeme jmenovat Ross 308 a Cob 500. 
 

Autor textu: Monika Kučerová