Článek o živoroděnce pruhované bude tak trochu odlišný. Tenhle v chovech opravdu raritní druh držím v akváriu relativně krátce. Rozhodl jsem se proto svoje dosavadní, i když zatím malé poznatky z mého chovu doplnit informacemi ze zahraničních zdrojů, odborných článků, ale i zajímavými poznatky, především z přírody, chovatele Milana Murka. 

Vyfotit ryby ve svém obvyklém zbarvení je nadlidský úkol. V chovném akváriu je to pro jejich rychlý způsob plavání nemožné a po přelovení do fotící nádržky prakticky hned blednou

Murko lokalitu poeciliopsis fasciata navštívil, a měl tak vzácnou příležitost monitorovat prostředí, kde ryby žijí, a vidět je v jejich přirozeném prostředí.

Pokusím se tak alespoň trochu veřejnosti přiblížit tenhle málo známý druh živorodé ryby.

Tato drobná ryba, kterou popsal Meek už v roce 1904, patří do čeledi Poeciliidae a rodu Poeciliopsis. Pozornému čtenáři v úvodním článku o rodu Poeciliopsis jistě neuniklo, že zmíněná P. fasciata obývá tekoucí vody, někdy až s relativně silným proudem. Pro život v takovém prostředí je přizpůsoben i tvar těla, který je v případě obou pohlaví aerodynamický, aby jejich pohyb v proudu vody kladl co nejmenší odpor. Sameček je oproti 5 cm velké samici menší, jeho maximální délka činí okolo 3 cm a má dobře zřetelné gonopodium, pohlaví jsou od sebe tedy velmi snadno rozeznatelné.

Dospělý pár, vpravo je sameček s vidititelným gonopodiem

Zbarvení je olivově zelené až hnědé se svislými pruhy, které mají svůj význam. V prostředí, ve kterém žijí, jim slouží jako maskovací vzor, aby byly pro predátory hůře viditelné. Vědecký název POECILIOPSIS je odvozen z řeckého slova „poikilos“ a znamená strakatý, což poukazuje na proměnlivé zbarvení a vzory.

Druhové jméno fasciata se dá přeložit v latině jako páskovaný, to zase naopak vystihuje zbarvení tohoto konkrétního druhu. Mezi jejich zajímavé fyzikální vlastnosti patří již zmíněné laterálně stlačené tělo a dále také hřbetní ploutev, kterou mají protáhlou a lehce špičatou, zatímco ocasní ploutev je rozeklaná, to všechno zvyšuje jejich obratnost.

Mladá samice v porodním boxu vrhla dvě mrtvá a tři zdravá, vitální mláďata

Žije v řekách a potocích ve Střední Americe, v oblastech Mexico v Laguna Coyuca u Acapulca, Guerrero až po Rio Pijijiapan v Chiapasu a Rio Coatzacoalcos v Oaxace. V období páření samci provádějí složité námluvní tance a posléze dochází k páření. Po 28denní březosti nastává porod, kdy samice dle své velikosti porodí mezi 10 a 30 ks drobného potěru, který se následně uchyluje do vodní vegetace, která mu poskytuje bezpečnější útočiště než otevřené proudící vody.

Se samicí jsou dvě neživotaschopná mláďata, což napovídá, že by mohlo jít o předčasný porod, zbylá tři se mají čile k světu

Ryby jsem získal od Milana Murka, který je lovil v Rio Ostuta v roce 2025. Skupinku asi 8 ryb zahrnující obě pohlaví jsem umístil do 80l osvětleného akvária. Vodní rostliny jsou zasazeny v květináčích u zadní stěny akvária, na hladině plave růžkatec sp. (Ceratophyllum), využil jsem i vzácnou rostlinu české flory voďanku žabí (Hydrocharis morsus-ranae), která se mi přemnožila v zahradním jezírku z původně malé populace zakoupené v zahraničí.

Její dlouhé kořeny skvěle čistí vodu, ale zároveň poskytují rybám ideální úkryt.

Chovné akvárium pro skupinku dospělých p.fasciata

Jelikož žijí v proudící vodě, přizpůsobil jsem jim toto prostředí i v akváriu, kdy voda proudí třemi filtry typu bublifuk napojené na centrální kompresor v rybárně. Teplotu mají v současné době mezi +23 °C a +25 °C. Krmím vždy ráno, než jdu do práce, vylíhnutou žábronožkou solnou a v podvečer buď různým vločkovým krmením, případně mrazeným cyklopem, nebo živou stravou. Poeciliopsis fasciata je neustále v pohybu, v silně se čeřící vodě proplouvá mezi vegetací a je vidět, že jí takové prostředí opravdu svědčí. Nikdy jsem u nich nepozoroval žádnou vnitrodruhovou agresi, naopak se drží pořád v hejnu.

Mládě staré pouhých několik minut focené těsně po porodu

STÁT OAXACA – MEXICO: V Oaxace najdeme klimatickou rozmanitost, je tam chladné, mírné, ale i teplé podnebí. Velká pohoří slouží jako bariéra proti větrům přicházejícím z Mexického zálivu a Tichého oceánu. Teplé podnebí pokrývá lehce přes polovinu z celé rozlohy státu, průměrné roční teploty se pohybují mezi +22 °C a +28 °C, zbylé části státu jsou chladnější a jejich průměrné roční teploty klesají dle nadmořské výšky i na +16 °C. Oblast šíje je přibližně 100 kilometrů dlouhý pruh a na jejím západě se nachází další 3 větší vodní toky a právě i řeka Rio Ostuta.

Milan Murko navštívil tuto oblast 4. 3. 2020 a naměřil tam teplotu vzduchu +31,1 °C, teplotu vody v řece Rio Ostuta +23,3 °C, pH 7,3 a Ms 193. O pět let později se Milan vrátil na stejné místo a 7. 3. 2025 provedl další měření, kdy teplota vzduchu byla +35,5 °C, teplota vody +29,7 °C a Ms 189, pH nemohlo být pro poruchu pH metru měřeno. V lokalitě s p. fasciata žily i jiné druhy ryb jako poecilia mexicana, různé tetry, ale překvapivě i poeciliopsis gracilis. Kříženci mezi p. fasciata a p. gracilis však nebyli zjištěni, je tak více než pravděpodobné, že z nějakého důvodu ke křížení těchto druhů v lokalitě nedochází.

Hodnoty v případě první i poslední návštěvy byly velmi podobné, ovšem razantní rozdíl byl v samotné lokalitě. V roce 2020 se jednalo o klidné, osamělé místo obklopené přírodou a málo dotčenou krajinou, při poslední návštěvě v roce 2025 bylo k nepoznání, bylo zde vybudované koupaliště, velké množství lidí, nečistot a pro faunu rušivých elementů.

Za pouhých 5 let došlo v části biotopu k velkým změnám, které rozhodně nejsou přínosem nejen pro poeciliopsis fasciata, ale i pro jiné druhy. Není to pouze problém na úseku řeky Rio Ostuta, ale jedná se o problém globální v celém Mexiku, kdy můžou nenávratně a nadobro vymizet celé živočišné druhy jako takové, a to nejen z přírody.

Vzhledem k současnému přístupu mexických úřadů a samotných obyvatel k ničení životního prostředí není budoucnost tamní fauny a flory příznivá. Bohužel je to dlouhodobý problém a zatím se neobjevil žádný náznak, že by se mělo něco změnit k lepšímu, ve prospěch přírody, přestože je Mexiko země plná endemitů a výjimečných druhů ryb, často žijících na malém území. V některých případech se nevyskytují nikde jinde v Mexiku, natož ve světě, a je škoda, že se na tuto problematiku nepohlíží jinak.
 

Autor textu: Luboš Jedlinský

Autor fotografií: Luboš Jedlinský