Letní radovánky u vody, dlouhé procházky nebo vysokohorské túry bývají oblíbenými činnostmi během slunečných dnů. Ať už se rozhodnete trávit se čtyřnohým parťákem tyto měsíce na dece u rybníku nebo s batohem na zádech, je třeba nezapomínat na bezpečnost a pohodu vašeho psa. 

I voda ve všech jejích podobách totiž může skýtat nejrůznější nebezpečí, kterým je třeba se vyvarovat. 

Nadměrný příjem velkého množství vody není vhodný

Představte si, že za sebou máte nějakou nadměrnou fyzickou aktivitu (běh, jízda na kole aj). Během ní jste neměli k dispozici po určitý čas se napít, a máte tedy žízeň a pocit dehydratace. Tak se napijete. Ale pocit žízně přetrvává dál, tak pijete pořád dál.  Stav, který určitě všichni moc dobře známe. 

Nadměrný příjem vody ale není pro organismus nejvhodnějším stavem. Při vysokém příjmu vody během krátkého časového intervalu totiž dochází k poklesu hladiny elektrolytů v organismu a tzv. intoxikaci vodou. To může, v extrémních případech, vést k otokům orgánů (nejčastěji mozku a plic). Tělo se následně snaží jako první pomoc tuto nadbytečnou vodu z těla odvést – častým močením, zvracením, pocením. Pokud ovšem ani to nepomůže, dochází u zvířete k anémii (to se projeví bledými sliznicemi), špatné koordinaci a obtížnému dýchání. Stav může vygradovat i ztrátou vědomí. 

Vždy po menším množství

Vodu proto vždy konzumujte po menším množství. Přestože je například horký letní den nebo váš čtyřnohý parťák právě uběhl maraton, nenabízejte mu rozhodně plnou misku vody. Vodu vždy předkládejte v menším množství a raději v několika časových intervalech (psovi dejte opět napít například až po 20 minutách). 

Kontaminace vody

Pozornost je třeba věnovat také čistotě vody, kterou zvíře pije. Stojatá voda, typická pro kaluže, rybníky nebo jiné vodní zdroje může obsahovat množství bakterií a sinic. Ty mohou ve větším množství způsobovat gastrointestinální problémy – například průjem, zvracení apod. 

V některých případech je ovšem možné také nakažení zvířete zvláště nebezpečnými a život ohrožujícími toxiny – a to právě po požití vody, ve které se nacházejí. Typickým příkladem může být botulotoxin. Ten se do vody dostane v řetězci – kaluž – v ní leží několik dní například mrtvá ryba – pes se z kaluže napije – onemocní. Z tohoto je doporučeno nabízet zvířeti pouze vodu z čistých a nám známých vodních zdrojů, případně si na procházku nosit vlastní lahev s vodou. 

Rovněž chlorovaná voda z bazénů není rozhodně vhodná pro psí konzumaci. 

Kromě tuzemských zdrojů vody se můžeme setkat také, především během letních dovolených, s vodou slanou – mořskou. I její konzumace dráždí trávicí trakt a vyvolává u zvířete průjmy nebo zvracení. 

Pozor na plavání

Jednou z nejjednodušších a nejčastějších možností, jak se v letních dnech ochladit je pobyt u vody. Pejskovi během toho házíte do vody hračku nebo jiný vhodný aport, on pro ni plave a nadšeně ji přináší zpět. A to několikrát za sebou. Víte ale, že i takováto, vcelku nevinná zábava, má jistá rizika? 

Přestože to na první pohled nevypadá, plavání je poměrně náročnou fyzickou aktivitou. Ve chvíli, kdy vás pes už po dvacáté plave pro hozený aport, může být již značně unavený, i když tak třeba nevypadá. Dejte tedy pozor na to, kolik toho vaše zvíře fyzicky zvládne, dopřejte mu dostatečný odpočinek a předcházejte riziku naprostého vyčerpání nebo dokonce utonutí. 

Kromě vyčerpání může při plavání dojít také k přehřátí zvířete. Plavání je náročná fyzická aktivita, při které dochází ke zvýšení tělesné teploty organismu. Organismus se zahřívá, díky vodě dochází ke zúžení cév na povrchu těla, je omezen odvod tepla z těla a dochází k přehřátí. 

V neposlední řadě pes také během plavání pije. Napije se, když skočí do vody, když chytá aport do tlamy nebo ve chvíli, kdy má prostě jen žízeň. I během pobytu u vody je třeba věnovat pozornost tomu, kolik toho zvíře vypije a předcházet intoxikaci vodou zmiňovanou výše. 
 

Autor textu: Monika Kučerová

Fotografie: Adobe Stock