Pyometra nebo také hnisavý  zánět dělohy je zajisté obávaným strašákem majitelů nekastrovaných fen. V případě pozdního zásahu se jedná o onemocnění s fatálními následky končící až smrtí zvířete. 

Zánět dělohy vzniká u fen nejčastěji několik týdnů (výjimkou ale není ani vznik v řádu několika dnů až měsíců) po hárání. Vlivem hormonální stimulace během a po hárání v kombinaci s bakteriální infekcí dochází v děloze k hromadění sekretu infekčního charakteru. 

otevřené formy pyometry tento sekret vychází z těla samice ven. U uzavřené formy uzavřený děložní krček sekret z dělohy nevypustí a infekce se hromadí uvnitř dělohy. 

Ke vzniku zánětu často přispívá rovněž použití hormonálních léků u fen (estrogen, progesteron). 

Jak chovatel pozná, že se jedná o zánět dělohy? 

Příznaků pyometry si u feny může chovatel všimnout téměř ihned, někdy také ale mohou být pouhým okem téměř nepozorovatelné. Vše závisí na tom, o jakou formu pyometry se jedná. 

U otevřené formy pyometry je snad nepřehlédnutelným symptomem výtok. Ten je nejčastěji hlenovitý, netypického zbarvení (zelená, hnědozelená, případně bílá nebo se zbytkem krve) a hnilobně zapáchající. Protože zůstává děložní krček otevřený, patologická náplň dělohy odtéká z těla pryč.

Výsledkem mohou být slepené chlupy v okolí ocasu, špinavá srst, zápach, případně může výtok také zašpinit nejbližší okolí – pelíšek, nábytek. 

U uzavřené formy pyometry se náplň dělohy hromadí uvnitř a neodtéká. Chovatel může pozorovat zvětšení břicha, následně pokles nálady, apatii, nechutenství. Později se objevuje také zvracení nebo průjem. 

V případě otevřené i uzavřené formy se dále můžeme setkat s těmito příznaky: 
- Nechutenství, apatie, skleslost nálady
- Horečka
- Zvýšený příjem tekutin a tím i časté močení
- Průjmy nebo zvracení
- Časté olizování vnějších pohlavních orgánů

Ke stanovení diagnózy je třeba návštěva veterinárního lékaře

Prvotní diagnostika zánětu dělohy je prováděna na základě anamnézy (tedy příznaků, které majitel sdělí veterinárnímu lékaři). 

Následně veterinární lékař za pomoci vyšetření zhodnotí zdravotní stav feny. Z vyšetřovacích metod je nemoc nejčastěji diagnostikována za pomoci sonografického vyšetření (kde lze vidět velikost a naplněnost dělohy), palpačním vyšetřením (pohmatem) a cytologickým výtěrem v případě otevřené formy pyometry. 

V případě uzavřené formy může být využito také vyšetření krve, moči a rentgenové vyšetření břicha.  

Přestože se pyometra častěji vyskytuje u starších zvířat, výjimkou nejsou ani mladé samice.  

Jak pyometru léčit? 

Pro správně zvolenou terapii zánětu dělohy je podstatná forma právě probíhající pyometry. Nejúčinnější terapií a současně také prevencí je samozřejmě chirurgické odstranění dělohy (kastrace). V případě méně závažné formy lze ovšem nasadit také medikamenty a zdravotní stav feny dále sledovat. 

Chirurgická léčba

Chirurgickou cestu volíme vždy u uzavřené formy pyometry. Veterinární lékař nejdříve stabilizuje stav pacienta a následně je provedena kastrace, tedy odebrání dělohy naplněné hnisem, vejcovodů a vaječníků. 

Konzervativní přístup

Konzervativní přístup bývá využíván u mladých fen s potenciálem k následnému chovu, a to pouze u pyometry tzv. otevřené formy mírného průběhu.

Zvířeti jsou podána antibiotika a za pomoci infuzní terapie je cílem „vypuzení“ hnisavého obsahu dělohy ven otevřeným děložním krčkem. 

Tato forma terapie má velmi často pouze krátkodobý účinek, proto je doporučeno při následném hárání fenu připustit. Nicméně i přes zabřeznutí a následný porod se pyometra často vrací, nutné je proto opět následné chirurgické řešení onemocnění. 
 

Autor textu: Monika Kučerová

Fotografie: Adobe Stock