Kvintana sklovitá je velmi málo chovaná, miniaturní živorodka, dorůstající velikosti 3,5 cm u samice a 2 cm u samečka. Pro svou malou velikost se hodí i do menších akvárií od 30 l výše. Nejvhodnější umístění je do jednodruhového akvária, z části bujně zarostlého jemnolistými rostlinami a mechem, aby se měl droboučký potěr především v prvních dnech kam ukrýt, ale také aby se i ryby samotné cítily v bezpečí.

Kvintanu sklovitou poprvé popsal v roce 1934 ichtyolog Carl Leavitt Hubbs. Jedná se o endemitní druh původem z Kuby, kde obývá především jezera a menší rybníky. Osidluje biotopy s bujnou vegetací, hustě zarostlé mělčiny, které ji poskytují bezpečné prostředí. Před rokem 1958 byla považována za vyhynulou, ale v roce 1958 byla znovuobjevena malá populace v Isla de la Juventud a postupem času se rozšířila i na jiná místa. Vzhledem k místu výskytu je kvintana teplomilnější druh živorodky, a tomu by se mělo přizpůsobit i akvárium. Teploty v letních měsících by se měly pohybovat mezi 24°C a 26°C, v zimních měsících je možný pokles na 22°C.

Chov v akváriu

Jak už bylo zmíněno, jedná se o malý druh ryby, který bude dobře prosperovat i v malém akváriu, musí se však striktně dodržet určité parametry: udržovat akvárium v čistotě (především pravidelně čistit vodu, jelikož je náchylná na dusíkaté látky), zachovávat potřebnou teplotu vody, ale především dbát na kvalitní stravu. V tomto případě se nevyplatí šetřit a předkládat ji levné a nekvalitní krmení, chov pouze na umělém krmivu jako jsou vločky a granule není možný.

Tento druh živorodky chovám v několika menších akváriích o objemu přibližně 40-50 l. Udržuji jim stabilní teplotu vody na 25°C s poklesem v zimě na 22°C po dobu asi dvou až tří měsíců. Jako základ krmení je artemie. Každý den artemii líhnu novou a dávám jim ji ráno, než jdu do práce. Odpoledne pak dostávají druhý chod ve formě kvalitního vločkového krmiva pro cichlidy a různého doplňkového krmiva, jako jsou lyofilizované nitěnky, spirulinové vločky a mrazený cyklop.

V popředí pár, u kterého je pěkně vidět velikostní rozdíl dospělých ryb

Jsou to klidné, ale zároveň aktivní ryby, které jsou téměř neustále v pohybu. Nejsou vůči sobě nikterak agresivní, a proto je lze chovat ve větším hejnu, kde se koneckonců cítí i lépe. V populaci se rodí více samců než samiček. Usuzuji, že to může být dáno přírodou, například kvůli velikosti samců. Mají více nepřátel, a tudíž i větší úmrtnost. Nebo je to možná způsobeno tím, že je ke spáření se samicí potřeba více samců. Doposud se mi tuhle informaci bohužel nepovedlo nikde dohledat. Domníval jsem se také, že na pohlaví může mít vliv teplota vody. Choval jsem proto populace po několik generací v akváriích s různými podmínkami, abych si tuto teorii ověřil, nebo ji vyvrátil. Nicméně výsledek byl u všech stejný, převaha samečků přetrvávala.

Plně vzrostlý samec kvintany sklovité

Z vlastní zkušenosti doporučuji držet větší počet jedinců ve více akváriích. Je to drobná, ale záludná živorodka. Po generace se jí bude v akváriu dařit, bude prosperovat, množit se, tím „uspí“ chovatele, který přestane být na pozoru v domnění, že se rybám daří. A ty z ničeho nic z akvária vymizí, z neznámého důvodu se přestanou pomalu množit, až z hejna zbyde v lepším případě jen pár jedinců a začíná se nanovo. Takto jsem dopadl několikrát a stejně na tom byli i další kolegové, kteří se tomuto druhu věnují. V hustě zarostlém akváriu se navíc ryby špatně kontrolují a já jsem žil v domnění, že jsou pouze ukryté v zeleni. Když už však absence kvintan trvala delší dobu, rozhodl jsem se vyjmout květináče s porostem, mech a jemnolisté plovoucí rostliny, a zjistil jsem, že se v nádrži nachází pouze několik jedinců. Z toho důvodu je přímo nutností mít ryby neustále pod dozorem a neusnout na vavřínech v období, kdy populace prosperuje.

Březí samička krátce před porodem

V akváriu zarostlém vegetací vždy přežije dostatečné množství potomků, aby zajistilo stabilní populaci, a proto někdy nechám porodit samičku v chovném akváriu. Daleko častěji ale březí samici, na které je už při prvním pohledu patrná pokročilá březost díky velké břišní partii, odlovím a umístím do malého akvária s mechem a nechám ji porodit tam. Vzhledem k tomu, že mám rybárnu chladnějšího charakteru, respektive v ní záměrně udržuji nižší teplotu kvůli chladnomilnějším druhům, které chovám, mám v akváriích s kvintanami topítka s termostatem. V případě, že bych gravidní samici přemístil z teplé vody do malého akvária, voda by se ochladila, a to by nebylo příznivé. 

Populace odlovená v LAGUNA LA JICOTEA, ISLA DE LA JUVENTUD - CUBA

Řeším to tedy tak, že malé akvárium o objemu cca 1 litr vložím do chovného a temperovaného akvária, zajistím ho svorkou, aby se nepřevrátilo, a dám do něj rodit samičku. Tím se zajistí stabilní a stejná teplota vody. Potomky umístím do malého akvária o objemu cca 10 l s drobným filtrem „bublifukem“, kde zůstanou do velikosti cca 1,5 cm. V teplé vodě poměrně rychle rostou a dospívají, už přibližně ve 4 až 5 měsících jsou schopny reprodukce. Čerstvě narozený potěr je velmi drobný, je tedy nutné mu přizpůsobit i potravu. Opět je základem čerstvě vylíhnutá artemie a na prach rozmělněné vločkové krmivo.

Závěr

Kdybych to měl nějakým způsobem shrnout a ohodnotit tento druh živorodky, určitě bych v první řadě zmínil, že je to zajímavá a hezká, ale zároveň náročná a nevyzpytatelná ryba, která umí zamotat hlavu i zkušeným chovatelům. V neposlední řadě patří k dalším jejím trošku záporným vlastnostem v chovu vyšší finanční náročnost, protože se jí musí zajistit pestrá, kvalitní strava a akvárium temperovat na poměrně vysokou teplotu. Nelze jí doporučit začátečníkům, ale spíše chovatelům, kteří již disponují určitými zkušenostmi. Každopádně i přes vyšší finanční náročnost by z pohledu chovatele měla mít své místo v akváriích ve větší míře, než jak je tomu v současné době. Jednak to usnadní cestu současným vlastníkům kvintan, kteří si mohou měnit odchovy a doplňovat případné ztráty, jednak je to endemit, který se vyskytuje v relativně malém prostoru. Je tak v přírodě zranitelná, o čemž jsme se mohli přesvědčit před rokem 1958.
 

Autor textu: Luboš Jedlinský

Autor fotografií: Luboš Jedlinský