logo
  • INZERCE
  • DISKUZE
  • AKCE
  • ČLÁNKY
  • Přihlášení
  • Oblíbené
logo

Růžoví kakaduové – rody Eolophus a Lophochroa

Růžoví kakaduové – rody Eolophus a Lophochroa
Růžoví kakaduové – rody Eolophus a Lophochroa

Papoušci (Psittaciformes) je řád ptáků, který se dále dělí na tři čeledi: Kakaduovití (Cacatuidae), Papouškovití (Psittacidae) a Loriovití (Loriidae). Čeleď kakaduovití se dělí na dvě podčeledi: kakaduové a korely. Kakaduové se pak dále dělí do několika rodů, které můžeme zjednodušeně zařadit do skupin podle barvy peří. 

V minulých dvou dílech jsme se podívali na bílé kakaduy rodu Cacatua. Tentokrát se zaměříme na papoušky kakadu, kteří se vyznačují růžovým zbarvením peří. V tomto případě  se jedná o rody Eolophus a Lophochroa. Každý z nich má jednoho zástupce. A o které papoušky konkrétně jde?

Kakadu růžový (Eolophus roseicapillus, Galah, Pink and grey cockatoo, Rose-breasted cockatoo)

S tímto papouškem se běžně setkáte po celé Austrálii. Jedná se o kakadua, který je asi 35 cm dlouhý a váží asi 300 g. Kakadu růžový obývá celou australskou pevninu, vyskytuje se ve velkých hejnech (i s jinými druhy papoušků) na otevřených prostranstvích, jako jsou pole, městské parky, sady apod. 

Kakadu růžový, letící hejno v národním parku Diamantina, Queensland, Austrálie • Foto: Wikimedia Commons © Graham Winterflood

Na základě jemných rozdílů v opeření se rozlišují dva, někdy až tři poddruhy: 

E.r. roseicapilla – tzv.východní forma – nejrozšířenější poddruh, který si podmanil celou Austrálii. Papoušek má šedá záda, křídla a ocas, světlou chocholku a výrazně růžově zbarvený hrudník.

E.r. roseicapilla – tzv.východní forma • Foto: Wikimedia Commons © Richard Taylor

E.r. assimilus – západní forma – tento kakadu je delší a robustnější, má větší a růžovější chocholku a bílo-šedé oční okruží. Papoušek je celkově méně barevně výrazný, bledší než východní forma.

E.r. assimilus – západní forma • Foto: Wikimedia Commons © Dumplestilskin

E.r. kuhli – severní/západní forma – nejmenší kakadu růžový s výrazně červeným očním okružím. Papoušek má oproti předchozím poddruhům menší hlavu a delší chocholku. Jeho opeření je světlejší, navíc chybí tmavé zabarvení na konci peří, které je typické pro obě předchozí formy. Také jejich mláďata vykazují rozdíly - jsou šedá, bez známek růžové.

E.r. kuhli – severní/západní forma • Foto: Wikimedia Commons © Jim Bendon

Růžoví kakaduové už se v chodech objevují i v různých barevných mutacích. V té nejznámější má papoušek bílé opeření místo šedého, jiná mutace se vyznačuje tím, že má papoušek místo růžového peří bílé. Obě mutace jsou vidět zde na obrázku:

Mutace kakadu růžových • Foto: Wikimedia Commons

Kakadu inka (Lophochroa leadbeateri, Major Mitchell's cockatoo, Leadbeater's cockatoo)

Kakadu inka – výjimečný papoušek, jehož chocholka připomíná barevnou indiánskou čelenku. Kakadu inka patří mezi středně velké kakaduy. Tento menší a robustní papoušek měří asi 35 – 38 cm. 

Kakadu inka se vyskytuje v suchých a polosuchých oblastech australského vnitrozemí a hnízdí v lesních porostech v blízkosti vodních zdrojů. Nevyskytuje se v tak velkých hejnech jako jiné druhy kakaduů. Během období sucha často migruje. Můžeme jej často najít ve společnosti kakadu růžových, se kterými obývá stejný biotop, ale zatímco se populace kakaduů růžových zvětšuje, kakaduů inka ve volné přírodě ubývá.

Kakadu inka (Lophochroa leadbeateri) • Foto: Wikimedia Commons © Ron Knight

Také kakadu inka rozlišuje dva poddruhy:

L.l.leadbeateri  (Leadbeater’s Cockatoo) – má světlejší peří a výrazné žluté pruhy v chocholce

Kakadu inka (Lophochroa leadbeateri leadbeateri) • Foto: Wikimedia Commons © JJ Harrison

L.l.mollis (Desert Cockatoo) - je menší, má delší a růžovější peří a žluté zabarvení peříček v chocholce je mnohem méně výrazné, nebo chybí úplně

Kakadu inka (Lophochroa leadbeateri mollis) • Foto: Wikimedia Commons © Christopher Watson

 

Autor textu : Mgr. Markéta Palátová

Fotografie: https://commons.wikimedia.org

Zdroje:

The Cockatoos, A Complete Guide to the 21 species, Mulawka E.J., 2014
Cockatoos, Cameron M., 2007

Publikováno:

28.12.2025 12:18

0 hlasy

Hlavní menu

Napište nám

Sociální sítě

Copyright 2026 © faunaportal.cz

Created by MVKV Solutions, s.r.o.

TOPlist