Sklípkan královský je bezesporu krásným a také poměrně velkým pavoukem. Hodíte se však k sobě? Problém může nastat již při výměně misky s vodou. 

Na první pohled upoutá sklípkan královský (Poecilotheria regalis) stříbrnošedým zbarvením s tmavými vzory. Spodní strana předních nohou nese sytě žlutou barvu a od ostatních sklípkanů ho odlišují i hnědé až červené pruhy pod břichem. Oči mají šestiúhelníkový tvar a často jsou obklopeny bílými znaky. Na konci nohou se nachází specializované drápky, které sklípkanovi umožňují pevně uchopit povrch. Pavouk dorůstá až 7 cm v těle, rozpětí nohou dosahuje 18-20 cm.

Ve volné přírodě najdeme sklípkana královského v jihovýchodní Indii. Jde o stromový druh, což znamená, že žije v dírách ve vysokých stromech, kde vytváří asymetrické nálevkovité sítě. Jeho hlavní kořistí je různý létající hmyz. Živí se ale i dalšími pavouky a také drobnými obratlovci, jako jsou ještěrky, žáby a hlodavci. Pokud má opravdu velký hlad, může se dát na kanibalismus. Aktivní je hlavně v noci, den tráví v dutinách stromů.

Sklípkani královští při páření předvádějí fascinující taneční námluvy. Samec se k samici přiblíží zezadu, samice následně zvedne přední nohy a začne s nimi „bubnovat“, čímž signalizuje, že je připravena a ochotna se pářit. Také samec klepáním předních nohou do rytmu dává najevo připravenost k páření. Signalizace pokračuje, dokud samec nechytí samici zezadu a nedojde ke spaření. 

Co zvážit před koupí?

Sklípkanovi královskému nelze upřít atraktivitu a kouzlo osobnosti, avšak začátečníci by si měli jeho pořízení důkladně promyslet. Setkání s jeho kusadly totiž není nic příjemného. 

Ačkoliv se při vyrušení raději schová nebo uteče, může přejít i do přímého útoku. Přestože nebylo zaznamenáno, že by měl na svědomí zabití člověka, je sklípkan královský považován za druh s lékařsky významným kousnutím a jeho jed může způsobovat intenzivní bolest.

Kromě přímých účinků jedu mohou velká kusadla způsobit bodné rány, které samy o sobě mohou bez řádného ošetření vést k bakteriální infekci. Ke smůle chovatelů se sklípkan umí pohybovat velmi rychle, a tak se před ním musíte mít neustále na pozoru.

Nezřídka se výměna vody či potravy stává zkouškou vůle a nervů. Pravděpodobnost pokousání můžete snížit větším výběhem, který nabídne vám i pavoukovi více manévrovacího prostoru, a také včasným varováním před vstupem na pavoučí území, např. zaklepáním na terárium. 

Počítejte též s tím, že sklípkani představují dlouhodobý závazek. Sklípkan královský se v zajetí dožívá průměrně 3-5 let. Samice se však při dobré péči může dožít 8-15 let.

Jak se o něj postarat?

Pokud vás sklípkan královský okouzlil natolik, že si jej chcete pořídit, připravte si pro něj dobře větrané terárium o objemu cca 40 litrů. Jelikož jde o stromový druh, měl by být výběh spíše vyšší než širší (ideálně ve tvaru válce).

Na dno dejte substrát, nejlépe směs kokosových vláken a rašelinového mechu. Kmen stromu můžete sklípkanovi vynahradit větvemi nebo kusy kůry. Sklípkan královský má rád vlhko (60-70 %), což zařídíte vlhčením substrátu několikrát týdně a miskou vody, a teplotu mezi 21-27 °C.

Krmit ho můžete živými cvrčky, šváby, nebo moučnými červy. Stačit by mělo 4-5 kusů hmyzu každé dva týdny, což můžete samozřejmě upravit na míru vašemu pavoukovi podle jeho velikosti a věku. Kromě množství je důležité vybrat správnou velikost kořisti. Hmyz by neměl být delší než šířka pavoukova těla. Pitnou vodu zajistíte mělkou miskou. 

Sklípkan královský je samotář, proto mu bude nejlépe, bude-li mít výběh celý pro sebe. Samce dejte k samici pouze v případě, že plánujete rozšíření chovu. Samici však před pářením dobře nakrmte, jinak zažene hlad konzumací samce. Pár opatrně seznamte, a pokud to bude vypadat, že si padli do oka a nikoliv do kusadel, nechte je přes noc spolu. Bude-li ráno samec stále naživu, vraťte ho zpátky do jeho výběhu. Proběhlo-li páření úspěšně, zhruba po měsíci by měla samice vytvořit vak s vejci. Za další měsíc se z vaječného vaku může vylíhnout až 1 000 pavoučků, pravděpodobně jich ale přežije mnohem méně, v průměru kolem 100.

Autor textu: Dominika Jandorová

Fotografie: Adobe Stock

Zdroje: Tom´s big spiders, Spider Identifications, Bantam.Earth, Tarantula friendly