Slintavka a kulhavka, zkráceně SLAK nebo také FMD (Foot and Mouth Disease) je jedním z nejvíce nakažlivých virových onemocnění na světě. A přestože je Česká republika onemocnění v současnosti prostá, zprávy několika posledních dní vyvolaly zajisté v nejednom chovateli obavy. 

Jak se onemocnění projevuje, dá se proti němu nějak účinně bránit a co nastává ve chvíli, kdy už se zvíře nakazí? Jsou nastavená opatření na místě a nejsou obavy z tohoto onemocnění až příliš zveličené? 

Epidemiologie

Jak již bylo řečeno, jedná se o vysoce nakažlivé onemocnění, jehož původcem jsou viry. Onemocnění postihuje sudokopytníky, tedy skot, kozy, ovce, prasata, buvoly a volně žijící zvířata patřící mezi sudokopytníky (prase divoké, jelen evropský). 

Zvířata se mohou nakazit přímou cestou prostřednictvím již nakažených jedinců (orální nebo inhalační cestou), ale také nepřímo přes nejrůznější oděvy personálu, dopravní prostředky, klimatické podmínky (větrem) nebo prostřednictvím nakažených živočišných produktů (jako je maso, mléko, vlna aj) či kontaminovaných krmiv. Přenos je možný také při inseminaci samic prostřednictvím kontaminovaného spermatu. 

Je důležité zmínit, že SLAK nepatří mezi zoonózy – onemocnění přenosná ze zvířete na člověka. 

V těle hostitele dochází po nakažení velmi rychle k replikaci samotného viru a následnému přenosu. 

Patologie

Patologické příznaky zjišťujeme při pitvě zvířat. U onemocnění SLAK jsou patrné vezikuly (puchýře) a následné afty vznikající po prasknutí puchýřů. Puchýře mají typický kruhovitý tvar, naplněny jsou růžovou nebo červenou tekutinou. Útvary nalezneme nejčastěji na sliznicích pysků, mulce, jazyku, oblasti mezipaznehtí a distální části končetin, strucích, vemeni nebo vulvě. V případě postižení srdce mluvíme o tzv. tygrovitém srdci. 

Klinické příznaky

Inkubační doba SLAK trvá 2-14 dní. Nejčastěji se onemocnění však projevuje během prvních 2-6 dnů. 
Morbidita (nemocnost) dosahuje u onemocnění až 100 %, mortalita (úmrtnost) naopak není příliš vysoká (asi 5 % u dospělých jedinců, u mláďat ovšem až 75 %). 

V prvních dnech onemocnění můžeme u zvířat pozorovat sníženou produkci mléka, snížení příjmu krmiva, depresi a horečku (až 41 °C). Následně se již objevují vezikuly, typicky v ústní dutině, na mléčné žláze a končetinách. Puchýřky po několika hodinách praskají. Na těchto místech tak vznikají afty a otevřená poranění. 

Díky výše zmíněnému dochází ke snížení příjmu krmiva u zvířat (krmivo se jim v důsledku bolestivých puchýřů a aftů obtížně přijímá), zvýšenému slinění, kulhání. V případě, kdy nedojde k sekundární infekci otevřených ran, dochází k hojení lézí už 4.-7. den, nová tkáň vzniká již do 10. dne od vzniku puchýřů. 

U gravidních samic se sekáme s aborty, narozená mláďata velmi brzy umírají. 

Diagnostika

Diagnostika onemocnění je prováděna na základě klinických příznaků a laboratorního vyšetření. 
U klinických příznaků je třeba vyloučit infekční onemocnění s podobnými příznaky. 

Laboratorní vyšetření na diagnostiku SLAK mohou provádět pouze specializovaná pracoviště (tzv. akreditované laboratoře). Pro diagnostiku je odebrán vzorek o požadované hmotnosti z čerstvě prasklého nebo neprasklého puchýře. Ten je následně příslušnými laboratorními metodami testován. 

Terapie

Léčba onemocnění slintavky a kulhavky se neprovádí. Pro vysokou morbiditu a rychlost šíření onemocnění jsou zvířata utracena. 

Prevence

Preventivní vakcinace proti SLAK není v rámci Evropské unie dovolena. Přestože se nejedná o zooózu (tedy onemocnění přenosné na člověka), při podezření na tuto nákazu je třeba postupovat striktně a rychle, v souladu se stanovenými předpisy a pravidly. 

Chovatelé musí v takovémto případě ihned kontaktovat Státní veterinární správu nebo soukromého veterinárního lékaře. Onemocnění je potvrzeno nebo vyvráceno a je stanoveno tzv. ochranné pásmo a přijaty podmínky pro zabránění zavlečení nákazy do dalších lokalit. 

Jako hlavní prevenci lze označit nejen pravidelnou kontrolu zdravotního stavu chovaných zvířat a včasné detekce onemocnění, ale také kontrolu zvířat importovaných z cizích zemí a jejich živočišných produktů. 

 

Autor textu: Monika Kučerová

Fotografie: Adobe Stock

Zdroje: Státní veterinární správa