Čich patří u psů mezi jeden z nejrozvinutějších smyslů organismu, ne-li ten nejrozvinutější ze všech. Na základě čichu psi rozpoznávají jednotlivé pachy, seznamují se se svým okolím. Prostřednictvím čichu dokáží psi dokonce zjistit, kdo tudy dnes nebo včera právě prošel. Zjednodušeně řečeno – čich přináší psům jakýsi obraz o tom, jak vypadá jejich okolí. Tento obrázek poté dotvoří další ze smyslů – zrak a sluch. 

Čich je u psů geneticky podmíněn a patří mezi jejich základní vrozené intuice. Vždyť čich sloužil zvířatům v minulosti jako jeden z klíčových faktorů pro přežití – a to nejen k zachycení pachu blížícího se nepřítele a hrozby, ale také například ke stopování a následnému lovu potravy. 
Ne všechna plemena samozřejmě disponují stejným rozsahem čichových schopností. Obecně se dá říci, že brachycefalická plemena jsou na tom s čichem o něco hůře než plemena psů s dlouhou nosní partií. Jako jedno z plemen s nejvyvinutějším čichem bývá označováno plemeno bloodhound. 

Jaké informace psi čichem získávají? 

Určitě jste již zažili situaci, kdy na procházce nemůžete pejska prakticky vůbec dostat od nějakého „zajímavého“ místa na zemi. Psi zabořením svého čumáku do země totiž získávají obrovské množství informací. 

Prostřednictvím čichu psi zjišťují, kdo se na daném místě, kde právě společně stojíte nacházel včera nebo kdo tudy prošel před několika málo minutami. 

Vnímáním pachů a nejrůznějších vůní dostávají představu o svém okolí. Jak vypadá, co se v něm děje. 

Prostřednictvím čichání se psi také dokáží uklidnit nebo čichání vede pro zklidnění nebo zmírnění stresu. A v neposlední řadě je čichání pro psa jakási relaxace nebo hra. Typickým příkladem je hersenwerk a využití jeho jednotlivých hracích prvků nebo psí sport zvaný nosework. 

Čich je také oblíbeným seznamovacím prostředkem s jiným jedincem. Očicháním intimních partií psi za pomoci feromonů a jiných pachů zjišťují pohlaví daného zvířete nebo jeho citové rozpoložení (zda je pes ve stresu nebo má třeba radost). U feny jsou zvířata také schopna přičichnutím k těmto místům zjistit, v jaké fázi hormonálního cyklu se samice nachází a připravenosti k páření. 

A jak je možné, že tohle všechno zrovna psi za pomoci čichu zvládnou? 

Dokonalá čichová sít

Psí organismus je vybaven asi 220–300 miliony čichových receptorů, které jsou uložené v nosní dutině. Pro porovnání – lidské čichové ústrojí má těchto receptorů pouze asi 5 milionů. 

Díky funkčním čichovým receptorům jsou psi schopni rozeznat nejen jednotlivé pachy lidí, zvířat nebo třeba věcí, ale „přičichnutím“ rozeznají bez sebemenšího problému také například pohlaví, věk nebo náladu zkoumaného člověka. 

Dokonalost čichu ovšem netkví jen v množství čichových receptorů. Určitě jste již někdy zaslechli slovní spojení „mokrý psí čumák“. Nejedná se o žádný výmysl. Psí čumák totiž v podstatě neustále mokrý je. Protože funguje jako jakási „houba“ neustále nasávající nové pachy, je i čumák neustále organismem zvlhčován. Je to proto, aby správně fungoval. Neustálé zvlhčování nosní sliznice psů se děje právě z důvodu, aby byly pachové částice v nosu lépe zachycovány. 

Stejně tak dobře, jako je pes schopen nejrůznější pachy okolo sebe nasávat, disponuje také obrovskou čichovou pamětí. Díky tomu je schopen si jednotlivé přijaté pachy zapamatovat a rozlišit poté jednotlivé osoby, a tedy i svého pána. 

Využití psího čichu

Psí čich a jeho benefity jsou dnes využívány v mnoha odvětvích. Psi jsou schopni za pomoci svého čichu rozpoznat nejrůznější výbušniny, drogy nebo jiné předměty. Svým čichem rozeznávají některá onemocnění nebo jej využívají k vyhledání osob v nepřístupném terénu (sutiny, les, hory či pod lavinami). 

Po absolvování specializovaného výcviku jsou psi již dnes považováni za nepostradatelné pomocníky v mnoha profesích.
 

Autor textu: Monika Kučerová

Fotografie: Adobe Stock