Nejpočetněji zastoupená kategorie hospodářských zvířat chovaných v České republice je drůbež. K roku 2022 bylo na našem území chováno téměř 24 milionů kusů drůbeže. Zvířata spadající do kategorie drůbež můžeme v základu rozdělit na drůbež chovanou k produkci vajec a masa.

Chov nosnic

Chovy nosnic, tedy zvířat chovaných za účelem zisku vajec dělíme na chovy zvířat v tzv. obohacených klecích a v bezklecových systémech.
Obohacené klece

Chovy nosnic v obohacených klecích jsou ekonomicky nejvýhodnější, a tedy také nejčastěji využívané způsoby ustájení těchto zvířat. Dříve se nosnice chovaly také v neobohacených klecích. Ty bylo ovšem od roku 2012 v Evropské unii zakázáno používat z důvodu jejich nevyhovujících welfare podmínek.

Veškeré náležitosti, které musí obohacené klece splňovat, jsou obsaženy ve Vyhlášce č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů. Za zmínku stojí bezpochyby některé z nich.

Každá nosnice má mít v klecovém systému k dispozici prostor alespoň 750 cm2, z něhož 150 cm2 v ubikaci musí tvořit hnízdo. Minimálními rozměry klece musí být dosaženo plochy 2 000 cm2. Z výše uvedeného vyplývá, že do jedné klece bývá umístěno několik jedinců (nosnic).
Zvířatům musí být umožněny projevy jejich přirozeného chování – hrabání a klování. Toho bývá dosaženo umístěním vhodných prvků do klecí – stelivem k hrabání. Do ubikace jsou dále umístěny mechanismy na zkracování drápů, hřady o délce 15 cm/chovaný kus nebo napájecí technologie.

Napáječky využíváme v počtu 2 pro jednu nosnici, nejčastěji kapátkové nebo kalíškového typu. Krmná místa jsou situována v počtu dvanáctinásobku množství zvířat v kleci.

Veškerá použitá technologie a zařízení musí samozřejmě splňovat hygienickou a zdravotní nezávadnost. Na škodu také není přiměřená odolnost a životnost zařízení.

Přestože se v současnosti jedná o nejvyužívanější systém chovu drůbeže určené k produkci vajec, roku 2020 byl v České republice podepsán dokument přikazující zrušení obecně klecových chovů (tedy i chovů v obohacených klecích). Toto nařízení by mělo platit od roku 2027.

Bezklecové systémy

Bezklecové systémy jsou často označované jako alternativní chovy. Na 1 m2 využitelné plochy zde může být chováno maximálně 9 nosnic. Velkým rozdílem oproti chovu v obohacených klecích, je možnost přístupu zvířat k otevřenému výběhu. Tyto výběhy musí být však dobře zabezpečeny, vybaveny vhodným přístřeškem (chránícím proti nepříznivým klimatickým podmínkám) a napáječkami.

Vnitřní prostory musí mít k dispozici nejméně 250 cm2 pro jednu nosnici (se stelivem alespoň na třetině plochy) a alespoň jedno hnízdo pro každých 7 nosnic. U skupinových hnízd se jedná o 1 m2 pro 120 nosnic. Nezbytné jsou opět hřady (alespoň 15 cm na jednu nosnici), krmítka a napáječky.
Krmítka jsou používána žlábkového typu nebo kruhová. Z napáječek jde o žlábkové, kruhové, kapátkové nebo kalíškové. Množství napáječek je uvedeno ve výše zmiňované Vyhlášce.

Chov brojlerových kuřat

Druhá skupina drůbeže, tzv. brojlerová kuřata, jsou zvířata chována za účelem produkce drůbežího masa.

V České republice se brojleři chovají nejčastěji v halách na podestýlce. Stejně jako u drůbeže nosného typu, i zde stanovuje základní požadavky na chov zvířat Vyhláška č. 208/2004 Sb.

Dle hustoty osazení haly zvířaty rozlišujeme tři kategorie: hustotu osazení haly do 33 kg/m2, 39 kg/m2 a 42 kg/m2. Ve všech kategoriích jsou sledovány určité ukazatele, které vypovídají o jisté úrovni welfare chovu. Sledujeme zde dodržování maximálních předepsaných koncentrací oxidu uhličitého (ten je stanovený do max. 3000 ppm), amoniaku (max. do 20 ppm), dále rozdíly venkovní a vnitřní teploty a relativní vlhkost vzduchu. U hal s hustotou osazení nad 33 kg/m2, je sledována také úmrtnost hejna.

Vyhláška rovněž udává například povolenou intenzitu světla využívanou v halách, způsoby a četnost krmení drůbeže nebo konkrétní požadavky na jednotlivá hospodářství chovající drůbež této užitkovosti.

Autor textu: Monika Kučerová

Fotografie: Adobe Stock

Zdroje:
Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů. In ASPI [právní informační systém].

VEČEREK, Vladimír a kol. Ochrana zvířat v právních předpisech Evropské unie. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita, 2000.

WEBSTER, John. Životní pohoda zvířat: kulhání k Ráji: praktický přístup k nápravě problému naší vlády nad zvířaty. Praha: Práh, 2009.