Chov skotu umožňuje lidstvu využívat dva zcela odlišné směry produkce. Prvním z nich je hovězí maso. V tomto případě mluvíme o masném skotu – skotu bez tržní produkce mléka. Druhý směr poskytuje lidstvu primárně mléko.

Chov dojeného skotu

V chovech dojeného skotu využíváme plemen skotu, jejichž hlavní produkční vlastností je mléčná užitkovost. Mezi nejčastěji takto chovaná plemena řadíme holštýnský skot, ayshire nebo jersey.

Skot s mléčnou užitkovostí bývá nejčastěji chován ve stájových zařízeních, s případným omezeným přístupem na pastviny (například v období stání na sucho).

Podle toho, zda chovatel v chovném zařízení využívá podestýlku, rozlišujeme ustájení stelivové a bezstelivové.

Reprodukční část

Do reprodukční části jsou umisťovány samice těsně před porodem a po porodu. Nejčastěji jde o období 60 dní před porodem a max. 10 dní po otelení. Jedná se o krávy stojící na sucho (tzv. zaprahnuté), v přípravném období a krávy několik dní po porodu.
Samice jsou ustájeny ve volném boxovém nebo kotcovém ustájení, velmi často na vysoké podestýlce.

Telata

Po narození jsou mláďata umístěna do tzv. venkovních individuálních boxů (VIB). Jedná se o jakýsi přístřešek (chránící zvíře proti nepříznivým vlivům počasí) s výběhem. Minimální rozměry, stejně tak jako maximální dobu, po kterou smí být tele ustájeno v VIB stanovuje Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů. Velkou výhodou tohoto způsobu ustájení je minimalizace rizika přenosu infekčního onemocnění mezi jednotlivými telaty.

Za několik dní po narození již zvířata mají dostatečnou imunitu a jsou umístěna do skupinových boxů, společně s jejich vrstevníky.

Dojnice

Nejčastějším způsobem ustájení dojnic je tzv. boxové. U tohoto způsobu ustájení je (v porovnání s kotcovým ustájením) prostor dojnic doplněn o tzv. boxové lože – místo sloužící k odpočinku zvířat. To zajišťuje nejen zvýšení pohodlí, ale také čistoty chovaných zvířat.

K dojení zvířat dochází na tzv. dojírnách. Rozlišujeme několik typů dojíren. Mezi nejrozšířenější patří dojírna paralelní (tzv. side by side) nebo rybinová. V chovech se ovšem setkáváme také s dojírnami tandemovými nebo kruhovými (rotačními). Několik posledních desítek let vzrůstá také obliba dojicích robotů, u kterých takřka odpadá nutnost kontaktu s člověkem při dojení.

Chov skotu bez tržní produkce mléka

V chovech skotu bez tržní produkce mléka hovoříme o tzv. masných plemenech skotu. Jedná se například o plemena aberdeen angus, charolais, hereford, blonde d'aquitaine nebo třeba limousinský skot.

Zvířata jsou chována pastevním způsobem, délka chovu na pastvě a případné přikrmování při tomto typu ustájení je závislé na klimatických podmínkách dané oblasti chovu.

Pastva obsahuje pevné a stabilní oplocení, často doplněné elektrickým ohradníkem, napájecí zařízení (přírodního či umělého charakteru). Skot musí být k dispozici také přístřešek či jiné místo chránící před nepříznivými vlivy počasí (slunce, déšť).

V zimním období je možné využít chov v tzv. zimovištích. Jedná se o jednoduché stájové prostory a přístřešky umožňující zvířatům v komfortu přečkat zimu.

Kromě dojných a masných plemen skotu se v České republice setkáváme také s kombinovanými plemeny skotu. Typickým příkladem je plemeno český strakatý skot. Tato zvířata bývají velmi často chována ve stájových prostorech, obdobných jako chov dojných plemen skotu. Setkáte se ovšem také s pastevním ustájením.

Autor textu: Monika Kučerová

Fotografie: Adobe Stock

ZDROJE: Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů. In ASPI [právní informační systém].