Drůbež patří mezi nejpočetněji zastoupenou kategorii chovaných hospodářských zvířat v České republice. V roce 2022 bylo v České republice chováno přes 23 milionů kusů drůbeže. Není tedy žádným překvapením, že se zainteresované strany snaží o co největší eliminaci téměř veškerých nežádoucích vlivů v chovech těchto zvířat. Nedostatečně zajištěná pohoda zvířat je totiž jedním z ukazatelů, který má negativní dopady na užitkovost drůbeže. 

Mezi nečastější problémy, se kterými se chovatelé v chovech drůbeže z hlediska „welfare“ potýkají řadíme následující: 

Ustájení 

Způsob a technologie ustájení zvířat a s tím těsně související jejich životní pohoda (welfare) má podstatný vliv na jejich užitkovost. 
Původní klecové systémy, ve kterých je chována drůbež nosného typu, prošly během několika let podstatnými změnami. Konvenční klece byly v Evropské unii nahrazeny kleci obohacenými, které umožňují chovatelům pečlivější sledování každého individuálního jednice (v porovnání například u systémů využívající výběhy jako přidanou hodnotu). 

Pochybnost společnosti o praktikách obecně v chovech všech hospodářských zvířat nás ovšem nutí postupně se orientovat zpět k návratu k původním technologiím – tedy těm před industrializací tohoto živočišného odvětví. 

Stres 

Stejně jako u skotu nebo prasat, také u drůbeže hraje stres roli z hlediska welfare v chovech zvířat. 
Při dlouhodobém působení stresu dochází u drůbeže ke zvýšení hladiny cholesterolu a tím i kardiovaskulárním problémům. S jedním z nejvýraznějších nárazových stresů se chovatelé potýkají například při vyskladňování brojlerů. To probíhá ručně (přímý kontakt zvíře – člověk) nebo mechanicky (stroje). 

Ozobávání peří a kauterizace zobáku 

Ozobávání peří vzniká často jako sekundární problém špatného mentálního stavu drůbeže (např. jako následek stresu). Jedná se o jeden z hlavních indikátorů životní pohody tohoto druhu zvířat. K ozobávání se následně přidává i další poškozování – kanibalismus. 
Jako prevenci tohoto problému je využívána kauterizace zobáku (zkrácení zobáku prováděné v prvních dnech života drůbeže). Ačkoli se názory na nutnost vykonávání tohoto zákroku především mezi laiky a odborníky rozcházejí, kauterizaci lze velmi zjednodušeně, přirovnat ke stříhání nehtů u člověka. 

Zdravotní problémy 

Jedny z nejčastějších zdravotních problémů, převážně u brojlerových kuřat, spatřujeme ve snížené pohyblivosti těchto zvířat, a s tím souvisejícím abnormálních chováním. Jedním z takovýchto onemocnění končetin je tibiální dyschonroplazie. 

Ke snížení pohybové aktivity má vliv šlechtění těchto zvířat na vysokou růstovou schopnost, snížení velikosti srdce a plic vzhledem k velikosti těla, defekty kostí. 

Mezi další zdravotní problémy, opět u brojlerových zvířat, patří onemocnění metabolického rázu – syndrom náhlého úhynu drůbeže nebo ascites. Organismus není dostatečně zásoben kyslíkem a dochází k smrti zvířete. 

Změny chování 

Velmi častou poruchou související se změnou chování u drůbeže je stereotypní chování. Jedná se o neustálé opakování určité činnosti – jako příklad lze zmínit bezdůvodnou opakovanou chůzi z jednoho místa na jiné. Jako příčina bývá označována frustrace, stres. U nosného typu drůbeže může jít například o absenci hnízda v ubikaci, které následně vyvolá frustraci a vznik tohoto chování. 

V systémech s větší hustotou zvířat (např. klecové technologie) se toto chování téměř nevyskytuje. 

Ostatní 

Mezi další welfare problémy v chovech drůbeže, převážně z etického hlediska řadíme tzv. likvidaci kohoutků. Vylíhlí samci nosného typu jsou ihned po narození likvidováni, díky jejich nevelké perspektivnosti uplatnění v následném chovu. 

Řešením tohoto problému je využívání kombinovaných plemen drůbeže. Díky jejich „duální užitkovosti“ zde nenalézáme problémy s nevyužitelností jednoho z pohlaví. 

Autor textu: Monika Kučerová

Fotografie: Adobe Stock

Zdroje: 

GRANDIN, Temple, DEESING, J. Mark. Genetics and Animal Welfare. In Genetics and the Behavior of Domestic Animals. Grandin, T., Deesing M.J. Second Edition. Londýn, UK: Academic Press is an imprint of Elsevier, 2014.

LICHOVNÍKOVÁ, Martina. Welfare ve výkrmu brojlerových kuřat. In Příručka správných postupů v péči o kuřata chovaná na maso. [online] Praha: Českomoravská drůbežářská unie, 2012, s. 21 [cit. 2019-09-28].

MUIR, M. William, CHENG, Heng Wei. Genetic Influences on the Behavior of Chickens Associated with Welfare and Productivity. In Genetics and the Behavior of Domestic Animals. Grandin, T., Deesing M.J. Second Edition. Londýn, UK: Academic Press is an imprint of Elsevier, 2014.

ROLLIN, E. Bernard. Farm animal welfare: Social, Bioethical, and Research Issues. Ames: lowa State University Press, 1995.

WEBSTER, John. Životní pohoda zvířat: kulhání k Ráji: praktický přístup k nápravě problému naší vlády nad zvířaty. Praha: Práh, 2009.