Zajištění základních potřeb pro všechna hospodářská zvířata je jen ve vlastním zájmu zemědělců. Až ve chvíli, kdy jsou tato zvířata ve fyzické i psychické pohodě, poskytují lidstvu požadované množství a kvalitu živočišných produktů.

Nynější technologie chovu skotu jsou velmi podobné původnímu zemědělství. Některé techniky ustájení a manipulace byly sice v posledních letech již zakázány (trvale vazné ustájení), dalo by se říci, že ze všech druhů hospodářských zvířat jsou právě chovy skotu nejvíce podobné jejich základu, tj. krávy pasoucí se na loukách nebo ustájené v kravínech.

Nepřetržité zvyšování užitkovosti zvířat vede společnost k jistým obavám o blaho těchto zvířat a k jejich kritice. Za posledních třicet let se například dojivost u holštýnského skotu více než zdvojnásobila.

Je jen otázkou, zda by zvířata byla schopna dosáhnout takovéto vysoké užitkovosti, aniž by o ně nebylo správně postaráno?

A jaké jsou tedy nejčastější problémy v chovech skotu, se kterými se zemědělci potýkají, z hlediska welfare těchto zvířat?

Ustájení

Technologii ustájení můžeme považovat za jeden z klíčových prvků ovlivňující pohodu zvířat. Protože každá kategorie zvířat i její jednotlivé životní fáze potřebují k naplnění svých potřeb poněkud odlišné podmínky, je třeba jim je poskytnout.

Mezi nejvíce kritizované patří venkovní individuální boxy (VIB) u telat. Telata mléčného skotu jsou od samice po narození oddělována do VIB (s možností vizuálního kontaktu s ostatními telaty) z preventivních důvodů proti infekčním onemocnění. Při infekci vyskytující se u skupinového ustájení dochází totiž velmi rychle k přenosu mezi ostatní členy skupiny, který končí často smrtí.

Ani pastevní ustájení nemusí pro zvířata představovat vždy úplnou idylu. Měnící se mikroklima (teplota, proudění vzduchu, vlhkost) nemůže chovatel téměř vůbec ovlivnit (vyjma stavby přístřešků aj). K zahřátí nebo ochlazení při nevyhovujících podmínkách musí proto zvířata vynaložit potřebné množství energie, což může být z hlediska welfare bráno také jako jisté omezení.

Stres

Stres je jednou z možných odpovědí organismu na určitý podnět v jeho okolí. Zdrojem stresu může být téměř cokoli. Od zdravotního stavu, přes manipulaci nebo mikroklima.

Ač se tato skutečnost může zdát někomu možná i úsměvná, mezi nejčastější stresové faktory u skotu patří odchylky u rutinně se opakujících činností. Typickým příkladem je dojení nebo krmení u mléčných plemen skotu. Tyto činnosti by měly být prováděny v pravidelných intervalech (ne nakrmíme, až krávy potravu z krmného stolu sežerou). Stejně tak dojení nemůže být prováděno jednou ráno a večer a další týden odpoledne a večer.

Masná plemena skotu jsou na tom o poznání lépe. Jako nejčastější stresový faktor u nich můžeme označit mikroklima (viz. výše). Bohužel tento faktor můžeme ovlivnit pouze minimálně.

Odrohování

Odrohování je prováděno jako prevence před zraněním zvířat a personálu. Odstranění rohů se provádí u telat, nejčastěji za pomoci horkých nožů nebo louhové tyčinky.

Někteří odpůrci spatřují problém v bolestivost zákroku. Ten se odehrává bez použití anestetik. Při odrohování telat bez anestetik dochází samozřejmě (dle výzkumů) k pohybu korzitolu v krvi (indikátoru stresu), při použití lokálního znecitlivění ovšem tato hladina kortizolu narůstá také, rapidně po odeznění anestetik.

Při úplném zákazu této procedury se značně zvyšuje riziko vzniku zranění zvířat (například při střetech v otázce jejich hierarchického uspořádání) nebo infekční stavy vznikající v důsledku zranění při soubojích.

Dnes se již setkáme s plemeny zvířat šlechtěnými na jejich genetickou bezrohost.

Zdraví

Jak už bylo zmiňováno výše, bez fyziologické pohody nebude žádné zvíře dosahovat takové užitkovosti, jakou po něm požadujeme. Mezi nejčastější zdravotní problémy u skotu patří onemocnění mléčné žlázy krav (tzv. mastitidy) nebo choroby související s chodivostí (laminitidy aj).
Významnou prevencí, jak většině zdravotním problémům předejít je vhodná technologie ustájení a výživa zvířat.

 

Autor textu: Monika Kučerová

Zdoj fotografií: AdobeStock

Použité zdroje:

FINK, George. Stress: Definition and history. In Encyclopedia of Neuroscience [online]. Oxford: Academic Press. 2009, 9 [cit. 2019-07-29]. Dostupné z https://doi.org/10.1016/B978-008045046-9.00076-0

GRANDIN, Temple, DEESING, J. Mark. Genetics and Animal Welfare. In Genetics and the Behavior of Domestic Animals. Grandin, T., Deesing M.J. Second Edition. Londýn, UK: Academic Press is an imprint of Elsevier, 2014. 

PHILLIPS, Clive. Cattle Behaviour and Welfare. Second Edition. UK: Blackwell Science Ltd, 2002.