S pořízením nového člena domácnosti vzniká majiteli vždy velké množství otázek. Jednu otázku ovšem musí začít řešit hned na začátku. Čím a jak bude novopečený majitel svého psa krmit? Zvolí si nejjednodušší možnost prémiových či superprémiových granulí nebo se pokusí nahlédnout do tajů BARFu, moderně nazývaného jako tzv. „přirozená strava psů“?

Krmení BARFem se poslední roky stává velkým hitem. BARF nebo-li Bone and Raw Food můžeme volně přeložit jako „kosti a syrová potrava“. 
Prostřednictvím tohoto způsobu krmení zajišťuje majitel svému parťákovi kompletní krmnou dávku za kombinace určitého množství masa, kostí a příloh.
Přestože se výpočet krmné dávky může zdát zpočátku příliš složitý až sofistikovaný, žádnou velkou vědu v něm hledat nemusíte.

Výpočet krmné dávky

Krmná dávka představuje množství krmiva, které přidělujeme určitému jedinci na celý den. Toto množství má za cíl zajistit zvířeti prospívání, tedy dostatek potřebných živin nezbytných pro fungování jeho organismu.
Není jistě žádným překvapením, že krmná dávka se u zvířete v průběhu jeho životě mění, dle fází, kterými si zrovna prochází. Jinak krmíme štěňata, jinak dospělé psy, psy sportovně využívané nebo třeba seniory.

Typicky modelovým příkladem pro základní výpočet krmné dávky bývá obyčejný dospělý pes bez vyšší fyzické zátěže. U takovéhoto jedince stanovujeme množství krmiva jako 2-3 % z jeho požadované váhy (tedy váhy, které u něj chceme dosáhnout). V praxi to znamená, že pokud máme psa v kondici, se kterou jsme spokojeni, počítáme s 2-3 % jeho aktuální váhy. U psů, jejichž současná kondice se nám příliš nezamlouvá (psi obézní nebo naopak příliš hubení), počítáme s 2-3 % ideální váhy, tj. váha které u nich chceme dosáhnout.

Krmná dávka

Krmná dávka se poté skládá ze tří částí (složek).

1. Maso – Maso by mělo tvořit hlavní část psího jídelníčků, cca 50-60 %. Převážnou část tvoří svalovina (cca 70 %), příp. šlachy, v menší míře se v krmné dávce objevují i vnitřnosti (cca 30 %).

2. Kosti – Kosti by v psím jídelníčku měly tvořit asi 20-30 % krmné dávky. Pokud s BARFem začínáme, volíme zpočátku tzv. kosti měkké (kuřecí křídla, krky apod.) a až později zařazujeme tvrdší kosti.

3. Příloha – Poslední část tvoří přílohy. Ty představují asi 20-30 % krmné dávky a patří sem například zelenina, v menší míře ovoce, těstoviny nebo rýže.

Při krmení BARFem se snažíme vycházet z dodání určitého množství krmiva za určité časové období (za delší časový horizont). Pokud si tedy vypočítáte, že by měl pes přijmout za den přesně 620 g krmiva, berte výpočet s rezervou. Jeden den může dostat do misky 600 g, jiný zase 670 g. Důležité pro vás v tomto případě je, kolik krmiva přijme zvíře za celý měsíc (tedy přibližně 620 g x 30 dní = 18 600 g).

Níže můžete vidět praktickou ukázku výpočtu krmné dávky pro dospělého psa plemene bulteriér, v normální kondici a o váze 29 kg.

Doplňky

Kromě základních krmných komponent můžete do BARF stravy přidávat také nejrůznější doplňky. Je třeba dbát ovšem zvýšené opatrnosti, neboť méně bývá někdy více. Správný BARF sám o sobě obsahuje dostatečně pestrou a vyváženou stravu. Při správném krmení tím zajišťujeme organismu dostatečný přísun všech potřebných minerálů a doplňků, často tedy není třeba nic navíc. Doplňky je vhodné ale zařazovat například u velkých a těžkých plemen psů (pro podporu kloubů a chrupavek) nebo u psích seniorů. Vhodné je volit spíše přírodní zdroje doplňků (mořské řasy, šípkový prášek, pivovarské kvasnice aj).
 

Autor textu: Monika Kučerová

Fotografie: Adobe Stock