Želva stepní patří mezi ty snáze chovatelné druhy želv. Abyste však v jejím chovu uspěli, měli byste mít zahradu nebo alespoň velké terárium. Pozornost věnujte  přípravě vegetariánského jídelníčku a zvažte nutnost jejího zazimovávání.

Želva stepní (Testudo horsfieldii) žije v suchých oblastech střední Asie od Kaspického moře přes Írán, Pákistán, Afghánistán, Kazachstán až po Čínu. Ke svému přežití ale potřebuje i déšť - ve vlhké půdě se jí totiž lépe hrabají nory, které mohou být dlouhé až 2 metry. Želva v nichž přežívá horké dny a noci. Za potravou vylézá za svítání a za soumraku, když teploty klesnou. V zimním období upadá do hibernace.

Samice bývají dlouhé 13–25 cm, samci jsou o něco menší, 13–20 cm, a mají zpravidla delší ocas a drápy. Obě pohlaví mívají pískově žlutý krunýř s černými znaky. Samec se samici dvoří kýváním hlavy a kroužením kolem své vyvolené. Samice snáší 2–8 vajec. Při troše štěstí se želva stepní může dožít až 50 let. 

A ještě jedna zajímavost. Víte, co spojuje moučné červy a želvy stepní? Tyto druhy byly mezi prvními pozemskými tvory, kteří cestovali na Měsíc. V září 1968 obletěly dvě želvy stepní v rámci sovětské mise Zond 5 našeho nejbližšího vesmírného souseda a vrátily se v pořádku na Zemi. 

Je pro vás želva stepní vhodná? 

Želvy mohou někomu připadat nezajímavé, odtažité a zpomalené. Příznivce si naopak získávají svou relativní nenáročností oproti jiným mazlíčkům. Nemusíte je venčit, když vám utečou, pravděpodobně je chytíte (ovšem musíte si toho všimnout) a jsou vhodné i pro alergiky. 

Samotná želva však většinou z lidského kontaktu velkou radost nemá, a tak se hodí spíše pro nadšence do plazů, kterým nevadí, že jejich zvířátko může část roku prospat a když nespí, tak hlavně žere. Ale upřímně, asi nikdo si nepořizuje želvu, aby se s ní mazlil. Na obranu želvy stepní je třeba poznamenat, že patří mezi ty aktivnější a společenštější druhy želv.

Jak zařídit terárium? 

Nejjednodušší je chovat želvu jednu. Samci se mezi sebou pravděpodobně budou prát a samec se samicí množit. Samice se většinou snáší dobře, ale jenom většinou. Navíc s každou další želvou musíte zvětšovat výběh.

Nejlépe uděláte, když želvu budete chovatte venku, už jenom kvůli prostoru. Výběh o minimální velikosti 70x120 cm můžete umístit na zahradu, balkon nebo, pokud na tom trváte, i do bytu. Ve venkovním výběhu můžete želvu bez větších problémů chovat od dubna do října. Nutností je domeček, do kterého se bude moci schovat před sluníčkem. Na zimu byste měli želvu zazimovat, jak na to, si povíme později.  

Želva stepní ráda hrabe, což jí musíte umožnit i u vás. Ve venkovním chovu proto připravte drny nebo kopečky hlíny, při chovu v teráriu želvě poskytněte alespoň 15 cm hluboký substrát. Podestýlka by měla být stravitelná, hodí se například vojtěškové pelety, seno nebo papírová podestýlka.

Na rozdíl od jiných druhů nevyžaduje želva stepní jezírko, přeci jen pochází ze sušších krajů. K dispozici však musí mít misku s vodou, ze které může pít a případně se v ní i namočit. 

Jaké podmínky potřebuje?

Pokud se rozhodnete želvu chovat doma, musíte jí připravit podmínky simulující její domovinu. Zajistěte teplotní gradient s 30-37 °C na teplém konci a 21 °C na chladném konci. Jako primární zdroj tepla použijte žárovku nebo keramické topné těleso. Během noci můžete nechat teplotu klesnout na 15 °C.

Stejně jako většina denních býložravých plazů potřebuje želva stepní ve svém vnitřním výběhu UV světlo s UVB zářením zapnuté 12–14 hodin denně. Vlhkost udržujte nižší než 60 %, vyšší vlhkost může přispět k infekcím dýchacích cest. Mladé želvy však ke správnému růstu krunýře potřebují vlhkost trochu vyšší (kolem 70 %), tu můžete zajistit úkrytem s vlhkým rašeliníkem. Podobně jako u želv chovaných venku nesmí v teráriu chybět hlubší miska s vodou.

Čím želvu stepní krmit?

Strava želvy stepní by měla být pestrá, což je s jejími dietními nároky poměrně obtížné. V potravě nesmí být obsaženo maso a vyhnout byste se měli také ovoci, po kterém plazi tloustnou a mohou mít zažívací potíže. Ani komerčně prodávané granule nejsou ve většině případů vhodné, dobře poslouží maximálně jako zpestření stravy. 

Z čeho tedy můžete vybírat? Z tmavé listové zeleniny, dýně, mrkve, papriky, špenátu, brokolice, kukuřice a zejména lučních rostlin, např. pampelišky, jitrocele, žebříčku nebo jetele. Želvu krmte každé ráno, případně večer. Alespoň třikrát týdně (mláďatům každý den) přidejte do potravy doplněk vápníku, ať už v podobě prášku či drcené sépiové kosti. 

Jak zvládnout hibernaci?

Želva stepní ke svému životu hibernaci nutně nepotřebuje, špatně provedená hibernace dokonce napáchá více škody než užitku. Jde však o přirozené chování, které jí umožňuje zvládnout teplotně nevlídnou zimu. Pokud se tedy rozhodnete želvu chovanou venku nezazimovávat, budete muset pořídit topení. Hibernaci nevyvolávejte u nemocné želvy, protože by ji nemusela přežít. 

Zdravé želvy ve venkovních chovech většinou před zimním spánkem (obvykle v říjnu) samy sníží příjem potravy. V tom případě stačí jen počkat, až plaz usne, a přenést ho do zimoviště (např. ve sklepě). Želvě připravte mírně vlhký substrát (kokosové vlákno, lesní hrabanku apod.) a teplotu udržujte mezi 2–5 °C nad nulou. Ve volné přírodě se želvy stepní probouzí v období března, buďte tedy připraveni. Při probouzení nespěchejte a teplotu zvyšujte postupně. 

Želvy v domácích podmínkách mohou mít někdy problém poznat, že už nastal čas na spánek. Pomoci jim můžete pomalým snižováním teploty a omezováním potravy. Pamatujte však, že špatně provedené zimování uškodí želvě více, než když zůstane vzhůru.  
 

Autor textu: Dominika Jandorová

Fotografie: Z archivu a se souhlasem Martiny Borikové

Zdroje: Russian Tortoise, Chicago exotics animal hospital, Reptiles Magazine, Arizona exotic animal hospital, Euzelva