Koně spolu umí uvnitř stáda efektivně komunikovat a předávat si informace o pocitech, které právě prožívají. Nejnovější výzkumy však potvrzují, že schopnost rozlišovat projevy emocí u nich není omezena jen na příslušníky vlastního druhu, ale funguje i v rámci mezidruhové komunikace. Ukazuje se, že koně nejsou lhostejní k tomu, jak se lidé v jejich blízkosti cítí.

       Na začátek se sluší říct, že koně nejsou ani zdaleka jediným druhem, který v experimentech prokázal schopnost „chápat” lidské pocity a jejich projevy. V posledních 20 letech se na toto téma zaměřila celá řada studií - nejčastějším zvířecím účastníkem pokusů byli psi, dále pak kočky, fretky, ovce, kozy, prasata či krávy. Analýza všech dostupných dat z provedených výzkumů překvapivě neprokázala, že by se kognitivní schopnosti jednotlivých druhů vůči lidem nějak významně lišily (Jardat a Lansade 2022).

       Přesto se ale můžeme domnívat, že přichází-li kůň s lidmi pravidelně do styku, dokáže své vrozené schopnosti mezidruhové komunikace ještě rozvinout a naučí se spojovat lidské emoce nejen s jejich bezprostředními projevy (výraz obličeje, tón hlasu), ale také s následky těchto nálad. Koně zkrátka snadno pochopí, že vzteklý jezdec bude více sahat po biči, zatímco při radostných projevech se v lidské dlani může častěji objevit pamlsek…

Kůň rozezná radost, vztek, strach i znechucení

       Dosud byly zkoumány hlavně reakce na projevy těch nejvýraznějších lidských emocí, jako je již zmíněný vztek. Při pohledu na obrázek rozhněvané tváře se u koní například rychle zvyšovala srdeční frekvence (Smith a kol. 2016). V jiném pokusu zase koně odlišně reagovali na přítomnost osob, které předtím viděli na obrázku vyjadřovat hněv, ve srovnání s osobami, které před setkáním viděli na obrázku vyjadřovat radost (Proops a kol. 2018). Prokázalo se také, že koně svým způsobem chápou lidský výraz znechucení (Baba a kol. 2019). 

      Nejen mimika ve tváři, ale i hlasový projev dává koním řadu informací o našem vnitřním rozpoložení. Při poslechu nahrávky s rozčileným tónem hlasu docházelo u koní v experimentech k výraznému zvýšení srdeční frekvence, projevovali se více ostražitě a nedůvěřivě (Smith a kol. 2018, Trösch a kol. 2019).

       Dobře známá je také schopnost koní zrcadlit pocity ostatních jedinců ve stádě. Například pokud se jeden kůň vyleká a začne prchat, dá se na útěk celé stádo, aniž by většina koní znala důvod. Je jasné, že tento fenomén je bezprostředně spojený se schopností stáda přežít ve volné přírodě: musí reagovat jako celek na případné predátory, ale také se musí dokázat společně uklidnit a vždy se naladit na stejnou aktivitu, aby se stádo nerozpadalo. 

      Tato „nakažlivost” některých emocí funguje i mezidruhové. Z praktických zkušeností dobře víme, že pokud kůň uvidí u člověka projevy strachu, začne se obvykle bát také. Provedené pokusy to jen potvrdily (Lie 2017).

Koně, psi a kočky - každý se dívá na člověka odlišně

       Zajímavé výsledky vyplynuly z tzv. cross-modálních pokusů, kdy byla zvířata vystavena jak zrakovým, tak i sluchovým vjemům zároveň. V rámci těchto experimentů se vytváří několik odlišných situací, přičemž někdy jsou vnímané zvuky a obraz v souladu a jindy si naopak odporují. Příkladem může být varianta, kdy má kůň před sebou dvě různé fotografie, jednu s radostným a druhou s rozhněvaným obličejem, a přitom poslouchá nahrávku šťastného hlasu. Zaznamenané reakce se pečlivě sledují, měří a analyzují.

       U psů a koček při cross-modálních pokusech vyšlo najevo, že velmi rychle rozeznají, ke kterému lidskému obličeji si mají hlasový projev přiřadit, a zaměřují poté svoji pozornost na kongruentní obraz (ten, který je v souladu se zvukem). Pokud slyší rozzlobený hlas, dívají se déle na rozzlobenou lidskou tvář, a naopak při poslechu nahrávky s radostnými projevy se dívají déle na veselý obličej (Albuquerque a kol. 2016; Quaranta a kol. 2020). A tady přichází zajímavý zvrat: Koně se totiž v obdobných experimentech zaměřují více na nekongruentní obraz tváře, tedy ten, který není v souladu s poslouchaným hlasovým projevem (Trösch a kol. 2019).

       Protože tento fenomén se potvrdil i při opakovaných pokusech, můžeme se domnívat, že za ním stojí přirozená ostražitost a podezíravost koní, kteří se evolučně vyvíjeli v roli kořisti. Proto koně věnují větší pozornost tomu, co se jim jeví jako nestandardní, místo aby se přímočaře upnuli ke kongruentnímu řešení, jako to dělají domestikované šelmy, tedy psi a kočky.

Zdroj obrázku: Studie Horses discriminate between human facial and vocal expressions of sadness and joy. 
https://www.researchsquare.com/article/rs-2859848/v1

Projevy radosti vzbuzují v koních zájem

       Takzvané paradigma vizuální preference, které je popsáno v předchozích odstavcích, nedávno využil také výzkum zaměřený na schopnost koní rozlišovat i méně výrazné lidské emoce, konkrétně smutek. Výsledky opět ukázaly, že i mezidruhové projevy emocí jsou pro koně překvapivě srozumitelné. Při cross-modálním pokusu použili vědci krátká videa smutných a veselých obličejů, doprovázená nahrávkou buď smutného nebo veselého hlasového projevu, a to v různých kombinacích.

       Koně se opět více zaměřovali na obličej, který nebyl v souladu s poslouchanou nahrávkou, a byli tedy schopni identifikovat, ke které tváři by měl hlasový projev správně patřit. Zároveň u nich při poslechu radostného hlasu docházelo k mírnému zvýšení tepové frekvence, zatímco smutný tón hlasu šel ruku v ruce se zpomalením srdečního rytmu. Kombinace radostného hlasu a veselého obličeje si udržela pozornost koní znatelně delší dobu, než kombinace smutného hlasu a nešťastného obličeje, a také déle než všechny nesourodé kombinace vjemů (Jardat a kol. 2023).

Emoce do výcviku koní patří, jsou-li pod kontrolou

       Koně se podle provedených výzkumů raději dívají na šťastnou lidskou tvář a poslouchají šťastný hlas, a my toho můžeme využít. Někteří trenéři zastávají názor, že „emoce ve výcviku koní nemají místo” (Anderson 2017), ale opak je pravdou. Ukážeme-li koním při vzájemné komunikaci projevy radosti, můžeme si lépe udržet jejich pozornost a povzbudit aktivitu.  A naopak, v některých situacích dává smysl projevit i negativní emoce. Jelikož jsou pro koně dobře srozumitelné, mohou na ně reagovat ještě dřív, než člověk použije korekci či trest.

       V každém případě ale platí, že je potřeba k vlastním emocím při práci s koňmi přistupovat zodpovědně a vědomě jako k nástroji vzájemné komunikace a uvědomovat si, jak naše pocity na koně působí.

Autor textu: Ing. Jana Lacková, EPS

Fotografie: Pixabay.com / Kateřina Hartlová

 

Použité zdroje informací:

Cognition and the human–animal relationship: a review of the sociocognitive skills of domestic mammals toward humans. 
P. Jardat, L. Lansade (2022):
https://link.springer.com/article/10.1007/s10071-021-01557-6

Tone of Voice and Equine Behaviour. 
K. Izzo (2022):
https://horse-canada.com/magazine/behaviour/wheres-carrot-horses-know-you-know/

Are Horses (Equus caballus) Sensitive to Human Emotional Cues? 
Ch. Baba, M. Kawai, A. Takimoto-Inose (2019):
https://www.mdpi.com/2076-2615/9/9/630

Functionally relevant responses to human facial expressions of emotion in the domestic horse (Equus caballus). 
A. V. Smith, L. Proops, K. Grounds, J. Wathan, K. McComb (2016):
https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsbl.2015.0907

Domestic horses (Equus caballus) discriminate between negative and positive human nonverbal vocalisations. 
A. V. Smith, L. Proops, K. Grounds, J. Wathan, K. McComb (2018):
https://www.nature.com/articles/s41598-018-30777-z

Horses categorize human emotions cross-modally based on facial expression and non-verbal vocalizations. 
M. Trösch, F. Cuzol, C. Parias (2018):
https://www.mdpi.com/2076-2615/9/11/862

Dogs recognize dog and human emotions. 
N. Albuquerque, K. Guo, A. Wilkinson (2016):
https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsbl.2015.0883
 
Emotion recognition in cats. 
A. Quaranta, S. D’ingeo, R. Amoruso, M. Siniscalchi (2020): 
https://doi.org/10.3390/ani10071107

Horses categorize human emotions cross-modally based on facial expression and non-verbal vocalizations. 
M. Trösch, F. Cuzol, C. Parias (2019):
https://doi.org/10.3390/ani9110862

Horses discriminate between human facial and vocal expressions of sadness and joy. 
P. Jardat, O. Liehrmann, F. Reigner, C. Parias, L. Calandreau, L. Lansade (2023):
https://www.researchsquare.com/article/rs-2859848/v1

Training Tip: Emotions Don’t Belong Around Horses.
C. Anderson - Downunder Horsemanship (2017):
https://downunderhorsemanship.com/training-tip-emotions-dont-belong-around-horses/

Emotional Contagion and Mimicry of Behavior between Horses and their Handlers.
M. Lie (2017):
https://nmbu.brage.unit.no/nmbu-xmlui/bitstream/handle/11250/2452923/Emotional%20Contagion%20and%20Mimicry%20of%20Behavior%20between%20Horses%20and%20their%20Handler.pdf?sequence=1&isAllowed=y